Čínská ekonomika přestala odpovídat na prudkou úvěrovou expanzi ve snaze udržet její růst. Novému vedení země zřejmě nezbude než při selhávání státem řízené expanze a toku velkého podílu nových úvěrů do neefektivních projektů více rozvázat ruce soukromému sektoru. Na delším horizontu má převzít opratě a posílit čínskou i globální poptávku růst střední třídy, která prý má šanci do deseti let ztrojnásobit. Nastává čas zvyknout si na nižší procenta čínského růstu Číny a změnu kurzu kormidelníkem?
Nejširší vládní indikátor tvorby nových úvěrů za leden až březen narostl o 58 %! na 6,16 bilionu jüanů, zhruba bilion amerických dolarů. Tempo růstu hrubého domácího produktu přitom zpomalilo na 7,7 % z 8,1 % ke konci roku 2012. Každý jeden dolar z úvěrů tak generoval 17 centů do HDP. Ještě loni to bylo 29 centů, v roce 2007 před globální finanční krizí pak 83 centů. Čínská ekonomika na chrlení dalších a dalších miliard formou úvěrů přestává odpovídat.
Tato tvrdá data akcentují varování, která přicházejí již delší dobu: bez změny hospodářské politiky a opuštění či alespoň utlumení modelu rozhodování státu o tom, do kterých projektů půjdou úvěry, se Čína nezbaví pozvolného poklesu tempa růstu ekonomiky a zejména růstu špatných úvěrů. Největší obavou v tomto směru je, že miliardy tečou do státních a dalších neefektivních firem, které za ně odpovídající hodnotu nevytvoří. Podle dat ministerstva financí se ROE státních podniků loni proti roku 2010 zhoršilo na 5,9 % z 10,2 %. „Peníze jsou do firem a státních molochů, jejich provoz se zhoršuje,“ uvedl stratég CLSA Asia-Pacific Markets Francis Cheung.
Důkazem, že peníze v soukromých firmách chybí, je dle lokálních ekonomů i růst čínského dluhopisového trhu – o 39 % letos proti stejnému období loni. Aktivita v oblasti půjček pětinásobně překračuje provozní ziskovost, poměr je na dvojnásobku úpatí finanční krize v roce 2007. Nejvýrazněji dluhové financování využívají energetiky či komoditní sektor. U 102 nefinančních společností v indexu MSCI China dosahuje průměrné zadlužení proti zisku před zdaněním 5,74násobku. V roce 2007 číslo bylo 2,49.
Průšvihovou oblastí utopených úvěrů jsou podobně jako jinde ve světě solární půjčky, další bezesporu infrastrukturní projekty na lokální úrovni. loni musela v odpovědi na globální vývoj snížit produkční kapacitu na pouhou jednu desetinu a od dubna je v procesu žádosti o další dvě miliardy jüanů financování, aby přežila.
Nový čínský premiér Li Keqiang oficiálně vyhlásil cíl snížení ingerence státu a posílení role soukromých firem. Chce „více spoléhat na tržní mechanismy a méně na stimulaci a vládní investice“. Na stole jsou reformy v oblasti urbanizace, práv k půdě (pozemkům) i v oblasti příjmů. Premiér uvedl, že je komunistické vedení Číny připraveno tolerovat nižší růst ekonomiky, pokud bude udržitelnější a povede k větší kvalitě života čínské populace s 1,35 miliardy lidí. Změna má nastat také v preferenci růstu průmyslu proti stavu životního prostředí. Pro dekádu údajně zemi „stačí“ 7% růst ekonomiky ke zdvojnásobení příjmu na hlavu. V březnu vláda hovořila o 7,5% cíli. Konsensus analytiků a ekonomů dle Bloomberg ochladl na průměrné 6% tempo ze 7% pro příštích pět let.
Čína má za sebou sedm kvartálů zpomalujícího růstu a první čtvrtletí roku znovu znamenalo zvolnění tempa kvůli Evropské dluhové krizi i celkovému stavu globální ekonomiky. V této souvislosti ty firmy, které peníze mají, je nemají kam kvalitně umístit. Firemní depozita v bankách v 1Q narostla o 3,1 bilionu jüanů. Podle Michaela Wernera z hongkongské Sanford C. Bernstein firmy očekávají další zhoršení podmínek a jistí se. „Úvěry ve schopné části firem nevedou k investicím, protože ty vidí, že poptávka není stabilní a udržitelná byť na nynějších úrovních, dokud změna politiky neposílí výdaje domácností,“ míní Ramin Toloui z PIMCO. „Jsou to jen a pouze čínské domácnosti, kdo musí sloužit jako budoucí zdroj stabilní poptávky, dodává. Naději, že se tak stane, se snaží budit nová studie čínsko-americké obchodní komory.
Podle ní na desetiletém horizontu do roku 2022 čínská střední třída ztrojnásobí z nynějších zhruba 230 milionů lidí na 630 milionů lidí. V ní jsou Spojené státy v roce 2022 nadále viděny jako nejsilnější ekonomika světa s HDP 21,1 bilionu dolarů proti 17 bilionům dolarů Číny. Důvodem k očekávání je právě domácí poptávka Číny, posílená střední třídou, a růst amerických exportů do Číny na 465 miliard dolarů při využití 2,54 milionů pracovních míst ve Spojených státech. Dalších 35 miliard dolarů a 610 tisíc pracovních míst by ve Spojených státech dle studie mohlo vzniknout v případě, že mezi USA a Čínou dojde k dohodě na zrušení vízové povinnosti.
(Zdroj: Bloomberg, PIMCO, China-US Exchange Foundation, Bernstein, Xinhua, CLSA)