Syrská armáda bere nohy na ramena. Velká pravděpodobnost brzkého zahájení amerického úderu proti významným objektům Asadovy vlády vyhnala vojáky a úředníky z budov velitelství generálního štábu a letectva a z kasáren v Damašku. Podle výpovědí očitých svědků syrské jednotky poblíž hlavního města zabavují tahače v horečnaté snaze přemístit těžké zbraně na bezpečnější lokace. Musí ale volit horší silnice, jelikož na hlavních dopravních tepnách probíhají ostré boje. Prozatím to nicméně vypadá, že hromadná evakuace před očekávanou odvetou za chemický útok Asadových jednotek, by mohla být předčasná.
Americký prezident Barack Obama prohlásil, že chemické zbraně použila syrská vláda a že za toto porušení mezinárodního práva musí zaplatit. Stejný postoj včera komunikovala i Severoatlantická aliance, jejíž členové jednohlasně za viníka onačili Asada. Po dni intenzivních jednání diplomatů a vojáků se ale ozbrojená odpověď, nejpravděpodobněji formou raketového útoku, vzdaluje.
Větší váhání Obama naznačil ve včerejším rozhovoru pro stanici PBS. O vydání povelu k útoku prý ještě nerozhodl a jeho záměrem je spíš vyslat Asadovi varovný signál, aniž by Spojené státy byly zataženy do dlouhotrvající a chaotické občanské války. Sýrie a její spojenec Írán včera varovaly, že ozbrojená intervence Západu by mohla destabilizovat celý region. Íránský nejvyšší ajatolláh přitom přirovnal Blízký východ ke skladu munice. Teherán s Damaškem také pohrozily odvetou proti Izraeli.
Izraelští představitelé včera uvedli, že v případě amerického zásahu se jejich akce omezí na čistě obranné manévry. Na severu země, kde probíhá hranice se Sýrií, byly proto rozmístěny systémy protiraketové obrany Patriot.
Obamu, který se dosud snažil do syrského konfliktu zasahovat jen nepřímo, hlavně prostřednictvím tajných služeb, by mohlo od útoku odradit i domácí veřejné mínění. Podle průzkumu Ipsos-Reuters je proti ozbrojenému zásahu 60 % Američanů, pro se vyslovilo jen 9 %. Ve Velké Británii je zastánců vojenské akce víc (25 %), polovina lidí ale s vměšováním se do občanské války nesouhlasí. Ve Francii se proti zásahu staví 60 % dotázaných, avšak 54 % by ho podpořilo, pokud by proběhl s posvěcením Rady bezpečnosti OSN. To ale kvůli odporu Ruska a Číny není možné získat.
Britové včera v Radě bezpečnosti představili návrh rezoluce, která by autorizovala zásah proti syrské armádě na ochranu civilistů s pomocí „všech nezbytných opatření“ (diplomatický žargon odkazující na použití zbraní). Rusko s Čínou návrh zablokovaly. Peking vyzval ke „zdrženlivosti“ s tím, že konflikt v Sýrii lze urovnat jen mírovou cestou a že zásah zvnějšku by již tak napjatou situaci v regionu jen zhoršil. Představitelé ruského ministerstva zahraničí označili britskou rezoluci za zbrklou a vyzvali k posečkání na výsledky vyšetřovací mise OSN. Ta bude podle generálního tajemníka organizace Pan Ki-muna potřebovat ještě několik dní na shromáždění důkazů a jejich analýzu. Teprve pak ji na stůl dostane Rada bezpečnosti.
Rostoucímu odporu vůči vojenské akci americká a britská vláda čelí i doma. Britský premiér David Cameron musel včera ustoupit požadavkům politické reprezentace, poučené podobným spěchem při invazi do Iráku o deset let dříve, a souhlasil s tím, aby o zásahu hlasoval parlament, pravděpodobně počátkem příštího týdne. Američtí představitelé, kteří s Brity přípravy na úder úzce konzultují, se podle zdrojů deníku Wall Street Journal na načasování rozhodnutí britského parlamentu ohlížet nebudou. „Máme vlastní harmonogram,“ cituje list nejmenovaného představitele Obamovy administrativy.
Jenže i na americké politické scéně se začínají ozývat pochybovačné hlasy, a to dokonce z tradičně bojovně naladěného republikánského tábora. Předseda Sněmovny reprezentantů John Boehner poslal Obamovi dopis, v němž žádá o jasné vysvětlení jakékoli vojenské akce proti Sýrii ještě před jejím začátkem. Také si stěžuje na to, že prezident kongresmany o svých plánech dostatečně neinformuje. V dalším dopise, podepsaném 116 členy Sněmovny reprezentantů (z celkových 433), se zákonodárci po britském vzoru dožadují práva o vojenské intervenci hlasovat.
Na mírné snížení pravděpodobnosti zásahu v Sýrii ropa reagovala drobnou korekcí. Předtím americký typ WTI vyšplhal na dvouleté maximum 112,24 USS za barel a severomořský Brent na půlroční maximum 117,34 USD za barel.
(Zdroje: WSJ, FT, Kommersant, Reuters)