Omezená ozbrojená intervence v Sýrii, jejímž záměrem nemá být svržení vládnoucího režimu, je podle všeho otázkou několika dní. Přípravy na raketový útok, jenž by měl trvat zhruba 48 hodin, Spojené státy koordinují s Velkou Británií a Francií, za podpory Ligy arabských států. Finanční trhy na rostoucí napětí na Blízkém východě reagují negativně. Index S&P 500 včera během obchodování za mořem odepsal přes 1,5 %, asijské burzy propadly na sedmitýdenní minimum, ropa zaznamenala největší skokové zdražení za letošní rok. Podle prognózy by v případě naplnění nejhoršího scénáře mohl barel Brentu vyskočit nad 150 USD.
Americké zpravodajské služby údajně shromáždily dostatek záznamů a dokumentů o tom, kde a jak syrská armáda skladuje a sestavuje chemické zbraně a odkud je minulý odpálila na civilisty na předměstí hlavního města Damašku. Důkazy, jež by měly syrského prezidenta Bašára Asada usvědčit ze zabití stovek nevinných lidí a porušení mezinárodního práva, by mohly být předloženy už ve čtvrtek.
Dokončování usvědčující zprávy, k jejímuž sestavení podle zdrojů deníku Wall Street Journal výrazně přispěli izraelští špioni v elitní syrské jednotce disponující chemickým arzenálem, a koordinace s Kongresem a spojenci, kteří o zapojení do operace budou jednat dnes, patří mezi dva klíčové faktory, které budou hrát roli při načasování útoku. Podle zdrojů revers se Washington také snaží připravit syrské povstalce na možnost zhroucení Asadova režimu.
Po sladění pozic a předložení důkazního materiálu by americkému prezidentu Baracku Obamovi nemělo nic bránit ve vydání příkazu ozbrojeným silám. Ty jsou podle ministra obrany Chucka Hagela připraveny. „Na místě máme potřebné vybavení a jsme schopni vyplnit jakoukoli variantu, kterou prezident zvolí. Jsme připraveni jít do toho,“ uvedl ministr. Hlavním americkým trumfem v oblasti jsou čtyři torpédoborce vybavené křídlatými raketami.
Asadova vláda včera znovu odmítla odpovědnost za chemický útok a slíbila postavit se připravovanému trestnému zásahu „všemi dostupnými prostředky.“ Podle západních představitelů budou rakety cíleny na omezený počet vojenských zpravodajských objektů, nikoli na místa, kde by se mohly nacházet chemické zbraně.
Za tím, že plánovaný vojenský zásah bude omezeného charakteru a neměl by být vnímán jako stálá intervence do občanské války, stojí několik faktorů. Po dobrodružství v Iráku a Afghánistánu se Bílý dům nechce nechat zatáhnout do další vleklé občanské války. Také si nepřeje, aby Asad nad chemickými zbraněmi ztratil kontrolu, jelikož by se pak mohly dostat do rukou extremistů. Navíc by Asadův pád mohl dát v zemi ještě větší prostor Al-Káidě.
Přípravy na odvetu za údajný syrský chemický útok jsou v pokročilém stadiu. Dle nejmenovaných amerických zdrojů stanice NBC News se počítá se třídenním útokem a jeho možným zahájením už ve čtvrtek. Podle NBC News jsou detailně rozpracovány plány na první tři dny odvety. O případném pokračování se pak rozhodne na základě posouzení stratégů. Pak by zřejmě přišly na řadu cíle, na něž se nedostane v první fázi.
Analytici NBC tvrdí, že útok bude s největší pravděpodobností veden z torpédoborců. USA mají ve Středozemním moři čtyři a v posledních dnech je přesunuly blíže k břehům Sýrie. To je ale symbolické, jelikož řízené střely Tomahawk, jež mají tato plavidla na palubách, jsou přesné a mají dolet i 2000 kilometrů. Může se jimi zaměřit nejenom konkrétní budova, ale i třeba předmět velikosti okna. Byly by použitelné, i kdyby lodě zůstaly v západní části Středozemního moře. Dle armády jsou torpédoborce Barry, Mahan, Ramage a Gravely připraveny k akci. V úterý proplul Gibraltarským průlivem do Středozemního moře pátý torpédoborec Stout. S ním se ale pro chystanou vojenskou akci nepočítá.
Mezinárodní koalice
Obama o situaci v Sýrii a případném zapojení se do americké operace jednal s představiteli Velké Británie, Francie, Kanady a Austrálie. Konzultoval i vedoucí činitele Kongresu, přičemž prý nenarazil na známky odporu republikánů či demokratů. Vedení Kongresu prezidenta požádalo o další intenzivní konzultace, což znamená, že o zásahu se hlasovat nebude.
Velká Británie dnes podle premiéra Davida Camerona předloží v Radě bezpečnosti OSN návrh rezoluce odsuzující útoky syrského prezidenta Bašára Asada chemickými zbraněmi a opravňující k "nezbytným opatřením" na ochranu civilistů před těmito zbraněmi. "Vždy jsme říkali, že chceme, aby Rada bezpečnosti OSN dostála své odpovědnosti vůči Sýrii. Dnes máme příležitost tak učinit," uvedl podle Reuters Cameron v krátké zprávě na svém oficiálním Twitteru.
Francouzský prezident Francois Hollande s odkazem na nasazení chemických zbraní prohlásil, že jeho ozbrojené síly jsou „připraveny potrestat ty, kteří vydali tak otřesné rozhodnutí.“ Porušení mezinárodního práva podle něj intervenci ospravedlňuje. Podobně se už dříve vyjádřila britská vláda. V obou zemích dnes zasedají bezpečnostní rady státu. Pro odvetu za chemické zbraně se vyslovil i mluvčí kanadského premiéra Stephena Harpera. Nepřímou podporu vojenské akci vyjádřili i zástupci Ligy arabských států.
Ostře proti vnějšímu zásahu do dva roky trvající občanské války se stále staví Rusko s Čínou, které několikrát vetovaly návrh sankcí proti Asadově vládě v Radě bezpečnosti OSN. Fakt, že zásah s největší pravděpodobností nebude mít její posvěcení, vadí i italskému kabinetu. Ten ohlásil, že se akce bez mandátu OSN účastnit nebude. Čeští politici jsou vůči raketové odvetě zdrženliví a radí postupovat opatrně.
Dopad na trh ropy
Cena ropy na světových trzích v reakci na stupňující se pravděpodobnost vojenského zásahu reaguje strmým vzestupem. Barel severomořského Brentu včera zdražil o 3,3 % a vyšplhal na půlroční maximum. Dnes opět stoupá a drží se kolem 116 USD. Na nová lokální maxima se ropa začala drát už od druhé půle srpna, během krize v Egyptě a stávkové vlny, která ochromila některé vrty v Libyi.
Největší obavy panují z toho, že americký raketový útok na Sýrii odstartuje širší konflikt, do něhož budou zataženy další země v regionu. Írán, dlouholetý syrský spojenec, by mohl zaminovat Hormuzský průliv, jímž denně projde 17 mil. barelů ropy, zhruba pětina světové spotřeby.
Teherán zatím na možný americký zásah reagoval zdrženlivě. Nově zvolený prezident Hassan Rohání odsoudil použití chemických zbraní a vyzval mezinárodní společenství k zabránění jejich dalšímu nasazení. Íránský ministr zahraničí západním představitelům doporučil vyhnout se „zbrklým rozhodnutím.“ Mluvčí jeho rezortu varoval, že americký útok by mohl mít pro region vážné důsledky.
Na ty upozorňuje i francouzská , podle níž by v případě rozpoutání regionálního konfliktu s účastí Iráku a dalších zemí cena ropy mohla nakrátko vystoupat na 150 USD za barel. V nejbližší době by kotace mohly zamířit o 5 až 10 USD výš, zejména těsně po zahájení útoku, uvedli analytici banky. Dodatečná kapacita vrtů Saúdské Arábie a solidní zásoby největších ekonomik by však měly zajistit, že se bude jednat jen o přechodné zdražení.
(Zdroje: FT, WSJ, , CNBC, LN)