Aktualizováno (doplněno o komentář ministra financí Fischera) Devizové intervence České národní banky pode premiéra v demisi Jiřího Rusnoka domácí ekonomice pomohou a zvýší její konkurenceschopnost. Intervence podle něj pomohou i státnímu rozpočtu, protože ekonomický růst bude vyšší a některé výnosy daní se odvíjejí od růstu cen. Rusnok to řekl na dotaz ČTK po jednání vády. Doprovodné negativní efekty intervencí se podle něj přeceňují.
Rusnok je podle dřívějšího prohlášení prezidenta Miloše Zemana jeho kandidátem na nového člena bankovní rady. Člence bankovní rady Evě Zamrazilové totiž končí v únoru mandát.
ČNB ve čtvrtek zahájila devizové intervence s cílem oslabit korunu, a uvolnit tak ještě více měnové podmínky. Centrální banka chce držet kurz koruny poblíž hranice 27 korun za euro. Hlavní přínos devizových intervencí vidí ČNB v udržení a tvorbě nových pracovních míst a zabránění ztrátám u hrubého domácího produktu, které by byly mnohem větší v případě deflace. Krok kritizovala řada ekonomů, podniků, prezident Zeman i jeho předchůdce Václav Klaus.
"Já důvody, které ČNB k tomu vedly, chápu, rozumím jim a mám plnou důvěru v kroky, které bankovní rada činí. Chápu také bouřlivou reakci laické i odborné veřejnosti. Je to ale krok, který ve střednědobém horizontu ekonomice prospěje. Došlo de facto ke zvýšení české konkurenceschopnosti," uvedl premiér.
V oživení ekonomiky v souvislosti devizovými intervencemi doufá také ministr financí v demisi Jan Fischer. "Bude třeba analyzovat makroekonomické dopady, ale věřím, že přispěje k oživení ekonomického růstu," uvedl ve zprávě zaslané ČTK. Rádiu Impuls Fischer řekl, že krok centrální banky respektuje, ačkoli souhlasí s tím, že jde o neortodoxní řešení. Připustil, že může zvýšit státní výdaje například kvůli potřebě valorizovat důchody. "Na druhou stranu bude-li opatření České národní banky stimulovat, a to lze s úspěchem předpokládat, zvýšení růstu hrubého domácího produktu, tak samozřejmě i daňového inkasa a tím pádem i zvýšení příjmů státního rozpočtu," řekl Fischer, podle kterého jde především o protideflační opatření.
Podle předsedy vlády krok ČNB posílí české výrobce, kteří exportují. Nicméně by to pode Rusnoka mělo posílit i další výrobce, kteří se střetávají se zahraniční konkurencí na domácím trhu. Intervence neohrožují naplánovaný vývoj státního rozpočtu v příštím roce, uvedl dále. Spíše to prý rozpočtu pomůže, protože výnos daně z přidané hodnoty a dalších daní se odvíjí od růst cen. A ten chce ČNB intervencemi zvýšit. Na druhou stranu Rusnok připustil, že se oslabení koruny v důsledku intervencí dotkne některých ukazatelů rozpočtu, například čerpání peněz z fondů EU.
Fischer v této souvislosti doplnil, že vláda kvůli intervencím nepřipravuje žádný nový návrh státního rozpočtu na příští rok. "Sněmovna je v tomto suverén, ona si tam potom může zavést nějaké změny v rozpočtové debatě," podotkl. Letošní rozpočet by podle ministra navíc měl dopadnout lépe, než vláda původně předpokládala, řekl bez dalších podrobností.
Rovněž by rozpočet měl podle Rusnoka těžit z lepšího vývoje ekonomiky v příštím roce. Ministerstvo financí sestavilo návrh rozpočtu s odhadem ekonomického růstu o 1,3 procenta. ČNB v alternativním scénáři počítajícím s devizovými intervencemi odhaduje vývoj ekonomiky v příštím roce na 2,1 procenta.
"Obecně, já ten pohled ČNB podporuji. Myslím si, že neměli prakticky žádný jiný nástroj než intervence, a tak výjimečný ten krok to ve srovnání se světem není," dodal.
Česká národní banka podle dnešního vyjádření guvernéra Miroslava Singera bude držet kurz koruny poblíž hranice 27 Kč/EUR alespoň rok a půl. V prvním pololetí 2014 očekává inflaci do jednoho procenta.