Ceny zinku, který se využívá hlavně k ochraně oceli před korozí, minulý týden vystoupaly na nejvyšší hodnoty za poslední tři kvartály. Ke zdražování přispěla vlna uzavírek dolů, jež by podle očekávání obchodníků měla do budoucna omezit nabídku.
Těžařské společnosti zavírají důležité doly v Kanadě a Austrálii, jelikož jejich potenciál byl z velké části vyčerpán. Analytici společnosti INTL FCStone odhadují, že globální zásoby v příštích dvou až tří letech klesnou o 1,7 milionu metrických tun. Mezinárodní studijní skupina pro olovo a zinek (ILZSG), sdružující vlády významných producentských zemí, letos stav zásob vyčíslila na 13,01 mil. tun.
Zinek tak podle některých analytiků a investorů může v nadcházejících měsících představovat světlou výjimku mezi obchodovanými komoditami od mědi po kukuřici, jejichž ceny stahuje níže převis nabídky nad poptávkou. Komoditní index Dow Jones-UBS letos odepsal 8,3 %, zatímco akciový trh ve Spojených státech posílil o víc než 27 %.
Zinek na tom v meziročním srovnání také není zrovna nejlépe: jeho kotace od ledna klesly o 2 %. Avšak jen za prosinec se průmyslový kov posunul o 8 % výš. V pátek pak rally pokračovala mocným 2,5 % skokem na 2039 USD za tunu, což byla nejvyšší hodnota od konce února.
Komoditu za slibnou příležitost považují například manažeři obřího fondu . Na rostoucí ceny sází i přes nákup těžařských společností, které se na zinek specializují. Hlavni devizu kovu představuje odolnost vůči rzi, což z něj činí ideální materiál pro ochranné povlaky na ocelových nosnících, pouličních lampách nebo dveřích aut. Zinek se také využívá v kombinaci s mědí k výrobě mosazi.
Mezi velké zinkové doly, které letos skončily, patří například Brunswick a Preserverance společnosti Xstrata ve východní Kanadě, jejichž souhrnný výstup v roce 2011 činil 335 tisíc tun. Podobný osud zanedlouho potká lokalitu Century v australském Queenslandu. Třetí největší povrchový důl na zinek na světě, vlastněný těžařem MMG, letos vykázal pokles produkce o 5 %. Podle managementu má před sebou jen tři roky provozu. Nově otvírané doly přitom nejsou tak velké, aby mohly zavírání starých produkčních kapacit kompenzovat. Připravovaný důl Perkoa v Burkině Faso by měl příští rok zvládnout 90 tisíc tun. Lalor Lake v kanadské Manitobě má podle odhadů od příštího roku přinášet 40 tisíc tun ročně.
Organizace ILZSG kalkuluje, že za prvních deset měsíců roku nabídka zpracovaného zinku zaostala za poptávkou o 2000 tun. Ve stejném období loňského roku nabídka převýšila spotřebu o víc než 100 tisíc tun. „Dostali jsme se do bodu, kdy se zinek dostává do delšího období deficitů, což z něj činí zajímavou příležitost,“ tvrdí Clive Burstow z Baring Asset Manangement.
Navzdory zájmu fondmanažerů se akciím těžařů zinku příliš nedaří, jelikož na ně doléhá pokles cen dalších kovů v jejich produkčním portfoliu. v prosinci na londýnské burze odepsala 1,1 %, MMG v Hongkongu dokonce ztratila 10 %. Někteří investoři se také domnívají, že bude trvat léta, než se pokles nabídky na trhu zinku výrazněji projeví. Poukazují také na nejistý výhled spotřeby kovu v Číně, která přesedlává z růstu taženého investicemi do infrastruktury či bytové výstavby na model stojící víc na spotřebě.
Prozatím se nicméně čínská poptávka drží na slušné úrovni. Čistý import kovu za prvních deset měsíců roku vzrostl o 20 %. Na Čínu připadá 40 % globálně obchodovaného zinku dováženého po moři.
(Zdroje: WSJ, ILZSG)