V posledních šesti měsících se hodně hovořilo o kolapsu ruské ekonomiky. Ten měl přijít v důsledku sankcí a klesajících cen ropy na straně jedné a korupce, vysoké inflace, neefektivní výroby, stárnoucí infrastruktury a nedostatečných inovací na straně druhé. Řada ekonomických dat skutečně ukazuje na velký útlum, sama vláda hovoří o dvou těžkých letech, které před zemí stojí. A ekonomové i tuto predikci považují za přehnaně optimistickou.
Přes všechno uvedené to ale v samotném Rusku na hlubokou krizi nevypadá. Nenajdete tu žádné fronty před obchody jako ve Venezuele. Nákupní centra jsou plná lidí, kteří nakupují zboží ze Západu, supermarkety jsou plně zásobené, i když steaky dnes nejsou z Austrálie, ale z Argentiny. Všude se objevují nové kavárny. Silnice jsou stále přeplněné stejně jako veřejná doprava a letiště jsou zase plná Rusů, kteří letí za sluncem na Floridu či do Thajska.
Na firemní úrovni je znát, že už nedochází k takovému počtu transakcí a investice zpomalily, ale západní firmy tu stále dosahují vyšší návratnosti než na saturovaných vyspělých trzích. Některé významné firmy tu omezily své operace, ale jen málo z nich se úplně stáhlo. Společnosti jako Ikea či potvrzují, že na ruském trhu chtějí podnikat dlouhodobě. Situace je úplně jiná než v letech 2008 a 2009, kdy se plně projevila globální finanční krize a aktivita v oblasti fúzí a akvizic úplně zamrzla.
Ekonomové mohou tvrdit, že dnes panuje jen ticho před bouří, ale nyní to prostě na ekonomický kolaps v Rusku nevypadá. Velkou roli v tom určitě hraje důvěra a řada běžných Rusů momentálně věří, že jejich vláda problémy zvládne. Nezaměstnanost zůstává nízko, centrální banka je chválena za zvládnutí měnové krize. Inflace sice stále zůstává vysoko, ale postupně klesá a centrální banka může přikročit k mírnému snižování sazeb. Akcie a dluhopisy jsou obecně považovány za podhodnocené a nyní si vedou ve srovnání s jinými rozvíjejícími se trhy dobře.
Zhodnotit dopad sankcí je složité. Určitě jsou citelné, co se týče dostupnosti financí. Stále větší aktivitu tu ale vyvíjejí čínské banky a sankce jsou navíc cílené a nepředstavují plošná embarga, jaká jsou uplatňována u Íránu či Severní Koreje. Daleko citelnější dopad měl propad cen ropy. Pokud ale odhlédneme od politické rétoriky, nedošlo k žádným krokům, které by mohly ruskou ekonomiku dostat na kolena. Stejně tak mají jen velmi mírný dopad ruské odvetné sankce. Vše se může rychle změnit, ale prozatím jsou na tom Rusko a jeho občané dobře.
Autorem je Ian Ivory z právnické kanceláře Goltsblat BLP.
Zdroj: BeyondBrics