Ropná velmoc nezávislá na ropě. Takový cíl si ve svém do značné míry ambiciózním programu transformace saúdského hospodářství vytyčil princ Mohammed bin Salman, nový klíčový představitel saúdské politické i ekonomické scény. Saúdská Arábie, která je největším producentem černého zlata v rámci Organizace zemí vyvážejících ropu a doplácí na propad jeho cen, by měla být údajně schopna „života bez ropy“ již v roce 2020. Myšlenka saúdského následníka trůnu je poměrně jednoduchá. Saúdské království vzniklo bez ropy, bylo nezávislé na ropě, bylo řízeno bez ropy i jeho lid žil bez ropy. Když to šlo tenkrát, proč by to nešlo i teď…
Ropná velmoc bez ropy
Před objevením ropy v roce 1938 byla ale Saúdská Arábie zoufale chudou zemí. Závislosti na ropě, která se nyní stala terčem princovi kritiky, předcházela závislost na poutnících do Mekky a Mediny. Černé zlato ale podle prince zkrátka stojí za zastavením rozvoje některých sektorů v posledních letech. Ačkoliv novodobá Saúdská Arábie možná vznikla díky dobývání a schopné vládě krále Abdulazize, ještě více než konzervativní náboženství království drží pohromadě právě příjmy z ropy. A bylo to černé zlato, které po leta utvářelo tamní společnost i hospodářství.
Vládnoucí králové se dělili o ropné bohatství výměnou za zcela podrobený lid. Objem petrodolarů proudících do království raketově narůstal. Roční příjem z ropy odpovídal v roce 1938 340000 dolarů, po druhé Světové válce stoupl na 10 milionů a do roku 1980 téměř astronomicky vzrostl na 84 miliard. Mimo rozsáhlé dotace na benzín, elektřinu nebo vodu umožnily ropné miliardy Saúdům podržet si armádu čítající přes 250000 mužů a třetí největší rozpočet na obranu. V moderní Saúdské Arábii zkrátka vše přímo nebo nepřímo stojí a padá na ropě.
Ambiciózní ekonomická transformace
Princ Salman není zdaleka prvním, kdo varuje před nadměrnou závislostí na ropě. Jeho program národní transformace „SaudiVision2030“ v podstatě odpovídá jakési státní strategii diverzifikace portfolia. Jeho cílem je rozvoj dalších sektorů, jako jsou těžba, zpracovatelský průmysl, maloobchod, cestovní ruch, poutnictví a zdravotnictví. Tedy maximální odklon směru ekonomiky od utrácení petrodolarů. Součástí strategie je i rozvoj země jako logistického centra pro obchod mezi Západem a Východem, ale i rostoucího finančního centra. Žádoucí je i rozvoj většího počtu malých a středních podniků. Většiny cílů lze podle prince dosáhnout skrze zlepšení efektivity fungování vlády a restrukturalizaci. Saúdská Arábie bude ale muset vytvořit atraktivní podnikatelské prostředí. V současnosti totiž společnosti mají daleko snazší možnosti z pohledu byznysu kupříkladu ve Spojených arabských emirátech.
Ropný gigant Aramco a IPO
Svět se však v posledních dnech zaměřuje hlavně na částečnou privatizaci největší světové energetické společnosti – saúdské ropné Aramco. Státní firma, jejíž hodnotu tento týden princ Salman odhadl na více než 2 biliony dolarů, ve středu zveřejnila finanční plán, který podpoří její expanzi do nových oblastí právě v rámci tolik diskutovaných ekonomických reforem. Ze společnosti ze sektoru ropy a plynu by se měl stát globální průmyslový konglomerát. Vyjma mnoha cílevědomých projektů za miliardy dolarů chystá ropný gigant i vytvoření programu vydávání islámských dluhopisů zvaných sukuk. Pozornost tisku však asi nejvíce přitáhla zpráva o primární emisi méně než 5procentního podílu nejen Aramca, ale i jejích dceřiných společností. Taktéž součást balíku reforem. Vzhledem k velikosti společnosti a jejímu strategickému významu bude však plánovaná IPO složitým procesem a reálně by Aramco mohla na burzu vstoupit někdy v roce 2017 nebo 2018.
Zdroj: RTRS