Čínský akciový trh vloni v létě ukázal celému světu svou vrtkavost, když po strmém růstu takřka zkolaboval. Za divokými výkyvy akciových trhů v Číně stojí nebývale vysoký podíl drobných investorů. V Číně se z nakupování a prodávání akcií stal téměř národní sport. Nyní se pořádně rozhýbaly i čínské komoditní trhy. Intenzita obchodování s komoditními futures dosáhla takových rozměrů, že ve srovnání s čínskými komoditními burzami leckteré z nejlikvidnějších trhů na světě vypadají poklidně až líně.
Obchodní mánie se v zemi, která je největším světovým spotřebitelem surových materiálů, nevyhýbá ničemu od ocelových výztuží až po bavlnu. Šílenství zároveň začíná nápadně připomínat loňskou euforii na akciových trzích následovanou propadem, který vymazal 5 bilionů dolarů jejich hodnoty. Vzrůstající aktivita spekulantů na čínských trzích s komoditními futures neunikla ani pozornosti bankovního domu . Ten dnes vyjádřil obavy o objemy na poli spekulativního obchodování s futures na železnou rudu. Denní objemy obchodů s klíčovou ingrediencí pro výrobu oceli totiž dosahují takových úrovní, že někdy dokonce přesahují objem ročního dovozu. Opět se vrací paralela s loňským akciovým kolapsem, až 70 procent obchodů s futures na železnou rudu a ocelové výztuže totiž obstarají drobní investoři spekulující na výkyvy cen. A ne producenti či spotřebitelé využívající kontrakty pro účely zajištění. Průměrná doba, po kterou investoři drží kontrakty na železnou rudu či ocel odpovídá 4 hodinám.
Odhadovaná průměrná doba držby komoditních futures ve světě v hodinách
Zleva: železná ruda na čínské komoditní burze Dalian, ocelové výztuže v Šanghaji, ropa WTI na americké Nymex, měď na americké Comex, zemní plyn na americké Nymex. Zdroj: BBG
Jak je z grafu patrné, tak v případě železné rudy i ocelových výztuží v Číně doba držby kontraktu nepřesahuje 4 hodiny. Průměrná doba držby kupříkladu u severoamerické ropy WTI v New Yorku dosahuje téměř 40 hodin a u zemního plynu takřka 70 hodin. Právě neobvykle krátká průměrná doba držby kontraktů jen posiluje obavy o až příliš významný podíl drobných investorů na raketovém nárůstu cen z poslední doby. Trh se železnou rudou nebo ocelovými výztužemi se tak v Číně čím dál více vzdaluje fundamentům. Ocelové výztuže v Šanghaji vylétly jen za první čtyři dny minulého týdne o 20 procent až na maximum od září 2014. Čínské trhy s futures poté dokonce v pátek v reakci na nebývalou obchodní aktivitu zvýšily poplatky za obchodování a cena spadla o bezmála 5 procent. Obchodní objemy minulý týden stouply na rekordních 24 milionů lotů. Objemy jsou ovšem zkreslené, protože burzy v Číně započítávají obě strany obchodů, krátkou i dlouhou pozici, a někteří investoři několikrát otevřou a zavřou pozici i během jednoho dne.
Čínští spekulanti však ženou vzhůru nejen cenu železné rudy nebo oceli, ale i hliníku. Cena lehkého kovu, který se využívá do pivních konzerv nebo autodílů se na Šanghajské burze čím dál více odděluje od fundamentů a oživení, které cenu hliníku vystřelilo na desetiměsíční maxima, dává ve druhé polovině roku slušný základ pro následný propad. Nárůst cen částečně ovlivněný menšími dodávkami a silnou poptávkou by totiž mohl vést i ke zvrácení omezování produkce a vyšší aktivitě zpracovatelů kovu. Objemy obchodů s hliníkem se za čtyři dny zčtyřnásobily na pondělních 1,04 milionu kontraktů. Tento vývoj odráží dění, jehož jsme byli v minulém týdnu svědky na oceli.
Hliník v Šanghaji (Objemy obchodů modře, cena hliníku bíle)
Ceny surových materiálů, které se používají ve stavebnictví nebo zpracovatelském průmyslu, v Číně letěly vzhůru i díky oživení výstavby ruku v ruce s nižšími zásobami podpořenými slabší produkcí na počátku roku. Zároveň konkrétně v případě hliníku v prvním čtvrtletí meziročně stopla poptávka o 8 procent. Z části tedy trh zavdával hliníku důvod k růstu, ovšem ne v současném rozsahu. Vzhledem k tomu, že v Číně ceny kovů nahoru ženou do značné míry spekulanti, nelze vyloučit následný obrat v podobě propadu cen.
Zdroj: BBG