V sobotu 17. února oslaví 25 let existence. Státní koncern vznikl v roce 1990 ze sovětského ministerstva příslušného pro plynárenský průmysl. Uvedeného dne roku 1993 pak prodělal přeměnu na akciovou společnost. Pětadvacet let po této přeměně je ruský energetický koncern na vzestupu. Dnes kontroluje prostřednictvím sítě dceřiných firem i bankovní a mediální odvětví. Aktuální čísla dokládají jeho dominantní postavení na trhu, odborníci ale vyjadřují skepsi, zda firma nezaspala dobu a zda je připravena na budoucnost. Píše to agentura DPA.
K jubilejnímu výročí se nechal koncernovým vedením o firemních úspěších informovat prezident Vladimir Putin. Zátky od šampaňského ale zřejmě v moskevské centrále bouchaly ještě dříve, a to díky nejnovějšímu exportnímu rekordu. Tržní podíl v Evropě se zvýšil na téměř 35 procent a do roku 2035 počítá s jeho zvýšením až na 41 procent.
Výsledky za rok 2017 sice zatím nejsou k dispozici, ale čísla ze třetího kvartálu manažery zahřála u srdce: se 200 miliardami rublů (72 miliard Kč) se zisk meziročně téměř zdvojnásobil. Odborníci za tím vidí příznivější kurz rublu k dolaru.
"Finančně je v dobré kondici," říká expert na energetiku Sergej Afoncev, který vyučuje na dvou renomovaných moskevských univerzitách. Je zde ale stále dost prostoru ke zlepšení, například při zavádění nových projektů.
V zákulisí jsou však experti přísnější. Zářná čísla prý zastiňují masivní problémy: Příliš velký počet zaměstnanců a náchylnost ke korupci způsobují, že plynárenský obr je neefektivní a těžkopádný.
Všeobecně se ale přiznává, že se koncern změnil - i po tlaku Evropské unie. "Více trhu, méně geopolitiky," popisuje Afoncev.
Po léta diktoval vysoké ceny na velmi dlouhá smluvní období. Klienti s tím byli smířeni. Když ale v letech 2006 a 2009 eskaloval spor mezi Ruskem a nejdůležitější tranzitní zemí Ukrajinou a v zimě zavřel kohouty, bila západní Evropa na poplach. Tak se upevnil jeho obraz jako geopolitické zbraně Kremlu.
"Pro image Gazpromu byla hádka s Ukrajinou jako vlastní vstřelená branka," říká šéf moskevské poradenské společnosti Creon Fares Kilzie. "S Gazpromem se to pořád táhne."
Časy drahých smluv jsou teď v EU minulostí. Cenu vytváří komplexní klíč z nabídky a poptávky. V průměru tak v roce 2017 stálo 1000 kubíků ruského plynu v EU zhruba 197 dolarů (4000 Kč). "Ruský plyn se díky tržně orientované cenotvorbě stal v průběhu liberalizace energetických trhů EU méně politickým," říká Kilzie.
Tržní zákony způsobují, že ceny s přísunem většího množství plynu do Evropy klesají. Strategií Gazpromu proto je zvýšit dodávky, aby si upevnil pozici na trhu.
Navíc kontroluje síť trubek, které sahají jako chapadla z Ruska do Eurasie a vedou přes Ukrajinu a Bělorusko. Baltský plynovod Nord Stream, v jehož dozorčí radě zasedá i bývalý německý kancléř Gerhard Schröder, ústí až v Německu. V plánu jsou nové plynovody: Nord Stream má být rozšířen; v Černém moři se staví Turkish Stream pro přepravu plynu z Turecka do jižní Evropy; daleko na východě chce prostřednictvím plynovodu Síla Sibiře zásobovat Čínu.
Téměř se nepočítá se zkapalněným plynem (LNG). "Gazprom zaspává trend. To je strategická chyba," kritizuje Kilzie. Jedna stanice na LNG se nachází na tichomořském ostrově Sachalin, další projekty jsou ale u ledu. "Hodně se o tom mluvilo, ale skutek utek."
Právě LNG by mohl dostat pod tlak, protož Spojené státy ho chtějí dlouhodobě velké množství vyvážet a nabízet alternativu k ruskému plynu z trubek. to smetává ze stolu: LNG není kvůli vysokým cenám žádná konkurence, říká manažer Kirill Polous.
Tlak zvyšuje i ruská strana. Na LNG sází místní firma Novatek. I proto, že má i nadále monopol na export plynu potrubím. Novatek tedy investoval miliardy dolarů do závodu na LNG na poloostrově Jamal. Když si loni v srpnu přijel závod prohlédnout prezident Putin, řekl, že dosavadní snahy nestačí.
"Rusko je schopné a mělo by zaujmout na trhu s LNG odpovídající místo. Zatím je to místo dost skromné." Jasná slova, která se dají vyložit i jako kritika Gazpromu, uzavírá DPA.