Za blyštivou pověstí Izraele coby jednoho z center světového technologického vývoje, se skrývá nízce produktivní realita velké části tamní ekonomiky. Bankovní domy nadále používají pro komunikaci faxy, výstavba nových realitních projektů trvá téměř tři roky a část školních tříd je bez přístupu k počítačovému vybavení. I přes nespornou technologickou zdatnost se tak izraelská ekonomika umístila na žebříčku produktivity zemí OECD na 23. místě z 35.
Podle ekonoma z Telavivské univerzity Dana Ben-Davida zaostává izraelská ekonomika soustavně za zbytkem světa poslední čtyři desetiletí. Guvernérka izraelské centrální banky Karnit Flug pak přirovnává tamní ekonomiku ke vlaku, kde moderní lokomotiva – technologie – táhne zchátralé vagony zbytku ekonomiky. Podle guvernérky musí stát skrze navýšení investic do vzdělávání dostat více lidí na pozice pracující s pokročilými technologiemi a podpořit inovaci napříč ekonomikou.
Polovina školou povinných Izraelců zaostává za svými protějšky z rozvinutých zemí ve standardizovaných testech z matematiky a přírodních věd, část ultraortodoxní židovské populace pak tyto předměty nestuduje vůbec. Vede to k tomu, že příjem poloviny obyvatel Izraele nedosáhne ani na nejnižší úroveň zdanění, až 90 % výnosu daní z příjmu fyzických osob tak generuje pouze pětina populace, dodává Ben-David.
Kroky k nápravě stávající situace začínají být v některých ekonomických sektorech pozvolna vidět. Úřad pro inovace, který má na starosti průmyslovou výrobu, navýšil v minulém roce svůj rozpočet na 110 milionů šekelů z 80 milionů před čtyřmi roky. Jedním z příjemců podpory byla společnost Cabiran, vyrábějící hliníkové součástky pro americký .
Pokud bychom nezměnili a neinovovali naše postupy, tak bychom skončili, vytlačila by nás levnější konkurence ze zahraničí. Namísto toho vidíme meziroční nárůst tržeb, říká Arie Shtinberg, viceprezident Cabiranu pro vývoj.
Podobný vývoj jde vidět i v sektoru stavebnictví, kterému se technologické novinky dlouhodobě vyhýbaly. Průměrná doba výstavby rezidenčních projektů je v Izraeli 32 měsíců, oproti 21 měsícům před deseti lety a 13 měsícům běžným v USA, říká Shay Pauzner z Asociace izraelských stavařů. Produktivita je v tuto chvíli velice nízká, použitím robotů bychom však chtěli efektivitu zvýšit, dodává Pauzer.
První vlaštovkou může být společnost IntSite Construction , která využila pobídky zmíněné asociace k přizpůsobení technologie vyvinuté pro raketové systémy pro použití v automatizovaném stavebním jeřábu. Generální ředitel společnosti, Tzach Ram-On, říká, že jeřáb by měl zkrátit čas stavby a zároveň zvýšit efektivitu, průměrně by měl firmě při použití ušetřit 250 000 USD měsíčně.
I když si nízká produktivita vybírá daň na hrubém domácím produktu země, má současná situace i jedno pozitivum, myslí si Eugene Kandel, bývalý ekonomický poradce premiéra Netanyahua. „V tuto chvíli je zde velký potenciál pro výrazný růst skrze pouhé uplatnění stávajících technologií“, uzavírá Kandel.
Zdroj: Bloomberg