Tuzemské firmy očekávaly v posledním čtvrtletí 2017 pro letošní rok růst průměrných mezd o 3,26 procenta, zatímco v předchozích čtvrtletích to bylo mírně nad 2,5 procenta. Vyplývá to z šetření mezi 150 členskými nefinančními podniky, které uskutečnil Svaz průmyslu a dopravy společně s Českou národní bankou na konci loňského roku.
V závěru roku významně rostly náklady na pracovní sílu, stále významnějším se stal pro firmy její nedostatek. Pro podnikatele byly více limitující vysoké náklady na práci, kdy 52 procent podnikatelů vnímalo zhoršení situace. Ve třetím čtvrtletí 2017 to bylo 39 procent respondentů. Zhoršení v kategorii nedostatku kvalifikované pracovní síly se dostalo na rekordní hodnotu 54 procent od začátku šetření. Minimální hodnoty devíti procent tento ukazatel dosáhl na přelomu roku 2012 a 2013.
Podnikatelé kladně hodnotili domácí i zahraniční poptávku. "Ekonomický růst ale zvyšoval ceny při zajišťování materiálu, surovin, dále se zhoršilo vnímání vysokých nákladů na práci a nedostatku kvalifikované pracovní síly," uvedl ředitel sekce hospodářské politiky svazu Bohuslav Čížek. Pozitivní výhledy podnikatelů odrážely mírný pozitivní vývoj očekávání investiční aktivity. Dostupnost úvěrů zůstala dobré či standardní. Většina firem (70 procent) ji čeká stabilní i v budoucnu.
Šetření i v jiných ohledech potvrzovalo rostoucí trend ekonomiky. To se mimo jiné odráželo i ve vnímání faktorů dostupnosti financí či druhotné platební neschopnosti, které nebyly většinově vnímány jako bariéra růstu.
Hodnocení investičního rozhodování se příliš neměnilo. Nadále byla relativně významným limitem pro podnikatele nízká návratnost navrhovaných investic a nejistota ohledně budoucí poptávky.
Podíl finančního zajištění exportu proti kurzovému riziku nadále mírně rostl, další formou zajištění je používání eura podniky pro tuzemské platby. Podíl zajištění dosáhl 34,1 procenta. V ročním výhledu se očekává podíl téměř 40 procent. Podnikatelé v rámci ČR používají euro dlouhodobě v 16 až dvaceti procentech transakcí.
Firmy v praxi nepozorovaly snahu státu vytvořit podpůrné prostředí pro jejich rozvoj a neviděly výrazná zlepšení podmínek pro podnikání. Mezi podnikateli převažoval negativní pohled, externí zlepšení nevnímaly. Nejvíce je trápila velká byrokracie (31 procent firem vnímalo zhoršení v této oblasti proti předchozímu roku), nedostatečná kvalita legislativy (26 procent podniků zaznamenalo zhoršení), nekvalitní pracovní zákonodárství (14 procent mělo negativní pohled) či stále negativní hodnocení dopravní infrastruktury (11 procent).