... růst mezd v Česku ve druhém čtvrtletí citelně překonal expertní očekávání. Pohled pod povrch ale odhaluje, že situace je méně příznivá, než samotný údaj o růstu naznačuje. A zároveň odpovídá na to, proč se společnost stále polarizuje. 1) Průměrná mzda nedále roste rychleji než mzda mediánová. Tedy se rozevírají nůžky mezi vysokopříjmovými a nízkopříjmovými, kteří neregistrují tak citelný nárůst jako ti bohatší. 2) Bohatší lidé mají obecně vyšší sklon ke spotřebě. Míra úspor v ČR zůstává i proto stále poměrně vysoká, což brzdí ekonomický růst celé země v porovnání se situací, kdy by růst mezd nízko- a vysokopříjmových byl rovnoměrnější. 3) Relativně rychlejší růst mezd vysokopříjmových přispívá k rychlejšímu růst cen nemovitostí, do nichž bohatší své volné peníze zhusta investují. Přispívá tedy k výraznějšímu růstu nájmů, které pak platí nízkopříjmoví, jimž ovšem tedy mzdy, jak víme, stoupají pomaleji. 4) Díky takzvanému zrušení superhrubé mzdy se kupní síla průměrné čisté mzdy nyní už vrátila na úroveň roku 2020, byť kupní síla průměrné hrubé mzdy je stále na úrovni roku 2019. Jenže zrušení superhrubé mzdy nahrálo opět spíše bohatším, těm s vyšším sklonem k úsporám, což se projevuje podobně jako růst průměrné mzdy převyšující růst mzdy mediánové. Tedy ještě vyšším růstem cen nemovitostí a zhoršením dostupnosti bydlení zejména pro nízkopříjmové. (https://x.com/LukasKovanda/status/1963167781098041372)
Kočičák
