Dny, kdy černá vlajka vlála nad třetinou Iráku a skoro půlkou Sýrie, jsou pryč. Islámský stát, poražen na bitevním poli, ztratil zhruba 98 % svého samozvaného „chalífátu“. Odhaduje se, že asi 70 000 svých bojovníků (kteří čítali maximálně na 100 000) bylo zabito. Ale tisíce jich uteklo. Někteří zůstali v Iráku a Sýrii, další proklouzli do Turecka anebo se zapojili do přidružených organizací IS v Egyptě, Libyi a jihovýchodní Asii. Blízký východ opustilo na 10 000 zahraničních bojovníků této skupiny.
Ti, kdo mají v úmyslu dále pokračovat v džihádu, na to stále budou mít. IS tiše ukryl miliony dolarů po celém regionu. Investoval do firem v Iráku, koupil zlato v Turecku a průběžně převáděl peníze do svých spřízněných organizací. "Nevěřili byste, kolik peněz se přesunulo z území IS," říká bývalý obchodník se zbraněmi, který se podílel na převodu peněz džihádistů. Irácký zákonodárce odhaduje, že IS během svého ústupu propašoval z Iráku a Sýrie 400 milionů dolarů.
Baroni teroru
Jakmile IS získal v Iráku a Sýrii pevnou půdu pod nohama, vybudoval si tučné zásoby hotovosti. Prodával ropu z naftových polí, která ukořistil, vybíral daně, okrádal lidi, kterým vládl, a z iráckých bank odcizil asi 500 milionů dolarů, čímž si zajistil svůj post nejbohatší teroristické skupiny v dějinách. V roce 2015 se HDP chalífátu odhadlo na 6 miliard dolarů.
Tradiční nástroje, které zmrazily teroristům finance tím, že jim blokovaly zahraniční příspěvky, byly málo platné. A tak Amerikou vedená koalice proti IS bombardovala jejich rafinérie a ropné tankery, ničila jejich zásoby hotovosti a vraždila jejich finančníky. Irácká vláda přestala dávat vládním úředníkům na území IS výplatu, aby zabránila džihádistům vzít si své desátky. Strategie fungovala, do určité míry. Výnosy IS z ropy klesly a musela tak snížit mzdy svých bojovníků, ale i nadále mohl dojit území, která ovládal. „Bylo jisté, že nejdůležitější způsob, jak zakročit proti financování IS, bylo připravit ho o jeho území,“ řekl americký protiteroristický úředník.
Džihádisti ale očividně ztrátu své půdy očekávali. V loňském březnu skupina zavedla ve východní Sýrii vlastní měnu a později ji rozšířila i na obchodníky s měnami. To umožnilo IS nasosat syrské libry a americké dolary. V Iráku IS finančně podporoval stovky směnáren. Desítky z nich se účastnily měnových aukcí irácké centrální banky v letech 2014 a 2015, což umožnilo skupině převést irácké dináry na dolary, ještě předtím, než si na ně vláda došlápla.
Přesuny peněz přes síť hawala
Podle obchodníků s měnami v tureckých městech u syrských hranic přesouval IS od začátku loňského roku z chalífátu velké sumy peněz. Peníze tekly skrze systém hawala, neformální síť kanceláří pro převod peněz, který je levný, rychlý a je téměř nemožné jej regulovat. Síť hawala se rozšířila v Sýrii a Turecku už od začátku syrské války a umožnila uprchlíkům, obchodníkům se zbraněmi, pašerákům ropy a rebelským skupinám přesouvat hotovost dovnitř i ven ze země.
Peněžní transakce IS, někdy za miliony dolarů, mohou trvat i týdny. Ty největší jsou na jednu kancelář hawaly často příliš objemné, takže se musí zapojit vícero obchodníků v Turecku, Evropě, Libanonu a Perském zálivu. Peníze je těžké vystopovat. Obchodníci hawaly používají pro vzájemnou komunikaci šifrovanou mobilní aplikaci WhatsApp a jen výjimečně uchovávají detailní záznamy transakcí nebo jména zákazníků.
Spousta hotovosti skončila v Turecku, kde je podle úředníků výzvědné služby uložená pro budoucí operace u jednotlivců, investovaná do zlata a použitá k tomu, aby udržovala zatím nečinné skupiny IS v bdělosti. „Potřebujete jen 500 dolarů na měsíc, abyste měli na byt a stravu pro dva až tři lidi,“ říká Ahmet Yayla, bývalý šéf protiteroristické turecké policie. Vyšetřování smrtících útoků v nočním klubu v Istanbulu prvního ledna 2017 odhalilo, že IS si ve městě zřídil asi 100 konspiračních bytů, kde policie našla více než 500 tisíc dolarů.
IS propral své zásoby hotovosti investicemi do legálních obchodů v regionu. V Iráku využíval překupníků k nákupu farem, prodejen aut, hotelů a nemocnic. Většina z těchto překupníků to dělala spíše kvůli zisku než z přesvědčení, říká Renad Mansour z britského think-tanku Chatham House. Mnoho z nich jsou kmenoví vůdci nebo podnikatelé, kteří už předtím pracovali s džihádisty, pašovali ropu, zbraně, zboží i lidi.
Řešení v nedohlednu
Slabé instituce a hojná korupce Iráku ztěžují možnost problém nějak řešit. Několik ministerstev zkusilo teroristické financování blokovat - s nevalným úspěchem. Politici z černého trhu také profitují a donašeči se obávají, že IS má uvnitř vlády své špehy.
IS má i nadále schopnost finance generovat. Může využít svých podnikatelů k odčerpání prostředků na přestavbu zničených měst v regionu. Vydírání, pašování a únosy budou i na dále ziskové s tím, jak teroristická skupina postupně přesouvá svou činnost od zabírání území k vedení vzpoury. Nové i staré peníze udrží džihádisty v činnosti ještě roky.
Zdroj: The Economist