Sáhodlouhé diskuze o tom, zda bude mít Čína odvahu a sáhne na komoditu, kterou v USA nakupuje ve velkém, se vedly několik týdnů. Nyní je to jasné. Sójové boby jsou jednou ze 106 druhů amerického zboží, na které se Peking rozhodl uvalit dodatečná 25% dovozní cla. Rozhodnutí, které je odvetou za obdobný krok Washingtonu, má kromě hospodářského i politický aspekt, upozorňují analytici.
Druhá největší světová ekonomika je největším dovozcem sójových bobů na světě. Lví podíl na tom mají rozrůstající se čínské velkochovy, kde se využívá sójový šrot jako zdroj proteinu pro hospodářská zvířata - třeba pro vepře, kterých je v Číně něco kolem 400 milionů.
Do Číny tak odchází každoročně zhruba třetina americké produkce. Podle amerického ministerstva zemědělství vyvezly Spojené státy do Číny loni sójové boby za 12,4 miliardy dolarů (viz graf níže).
Čínské oznámení o chystaném protiopatření se tedy do ceny sójových bobů tedy promítlo, na burze Chicago Board of Trade se dnes futures na květnové dodání propadly až o 5,3 procenta na 9,835 USD za bušl. Pro nejaktivnější kontrakt je to největší pokles od července 2016. Značná byla také aktivita, denní objem zobchodovaný na této burza překročil stodenní průměr více než sedmkrát.
„Čínská odpověď má ekonomickou i politickou váhu, protože americké zemědělské státy jsou pro Trumpa hlavními opěrnými oblastmi,“ podotýká podle Bloombergu Monica Tuová, analytička společnosti Shanghai JC Intelligence. „Cla na americký dovoz včetně sójových bobů je čínskou odpovědí, která odpovídá rozsahu navrhovaných amerických cel.“
S čínskými plány na dodatečná dovozní cla jsou spojené pochopitelně i další aspekty. Podle Warrena Pattersona z nizozemské banky ING Groep pomůže nejnovější kapitola obchodního sváru mezi oběma velmocemi brazilským vývozcům této komodity. Loni si totiž Čína koupila více sóji z Brazílie. Užitek by mohli mít i argentinští pěstitelé. Jenomže deště přišly letos do Argentiny později, což bude mít dopad na sklizeň. Snaha nahradit americkou produkci bobů těmi z Jižní Ameriky by tudíž nemusela jít tak hladce.
Datum, kdy by odvetné čínské dovozní tarify měly začít platit, zatím stanoveno nebylo. Podle čínských politiků to závisí na výsledku vyjednávání se Spojenými státy, které plánují uvalit 25procentní dovozní cla na čínské zboží od plynových turbín po lithiové články.
Podle amerického prezidenta Donalda Trumpa USA v obchodní válce s Čínou nejsou. Před dopady na pěstitele sójových bobů na obou stranách Atlantiku už ale Číňany varoval americký svaz pro export sójových bobů. Podle něj čínské rozhodnutí ublíží nejenom americkým pěstitelům, ale zasáhne i čínské firmy a tamní spotřebitele.
Pokud jde o vepřové, je Čína jeho největším producentem a spotřebitelem na světě. S dražší sójou hrozí čínským chovatelům vepřů vyšší náklady, a s nimi zdražení vepřového, které je jednou ze součástí čínského indexu spotřebitelských cen.
Vývoj ceny sójových bobů za poslední rok:
Zdroje: BBG, FT, Patria.cz