Intenzivní jednání v posledních hodinách a dnech vedla podle šéfa unijního vyjednávacího týmu Michela Barniera k posunům v některých oblastech budoucí smlouvy o britském odchodu z Evropské unie. Hotovo však ještě není, hlavním sporným bodem dál zůstává způsob, jak zamezit vzniku celní hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem. Barnier to dnes dopoledne řekl zástupcům vlád 27 zemí Evropské unie.
Rokování, jehož nedělní kolo skončilo až dnes po druhé hodině ranní, přineslo podle informací ČTK posun například v otázce chráněných zeměpisných označení či okolo autonomie právního řádu EU včetně role unijního soudního dvora. O vývoji rozhovorů bude Barnier v úterý informovat také Evropskou komisi, která se sejde ve Štrasburku.
Už dříve dával unijní šéfvyjednavač najevo, že domluveno je přes 90 procent textu "rozvodové dohody", která se týká mimo jiné přechodného období do konce roku 2020, finančního vyrovnání britských závazků vůči EU či potřeby zachovat po brexitu práva občanů jiných zemí EU v Británii na stejné úrovni jako nyní.
Nevyřešený spor kolem podoby celního režimu na irsko-severoirské hranici však Barnierovi brání, aby mohl členským zemím doporučit svolání mimořádného summitu EU27, který by text dohody podpořil.
Času přitom zbývá málo, jak dnes upozornila například francouzská ministryně pro evropské otázky Nathalie Loiseauová. Británie z EU odchází 29. března 2019 a text dohody o vystoupení musí projít ratifikací v britském parlamentu i v europarlamentu.
Pokud by se měl kvůli brexitu konat mimořádný summit sedmadvacítky ještě v listopadu, měla by dát britská vláda v nejbližších dnech najevo, že je připravena dohodu uzavřít. Někteří lídři zemí EU odjíždějí koncem měsíce na summit G20 do Argentiny a další řádná vrcholná schůzka unie je plánována před polovinou prosince.
Okolo Irska nyní vyjednávací týmy zvažují možnost jednorázového a časově omezeného prodloužení přechodného období pro případ, že by se v době toho stávajícího nepodařilo věc vyřešit v jednáních o smlouvách upravujících budoucí podobu vzájemných vztahů.
Druhou možností je, že v takové situaci by začala platit pojistka znamenající celní unii mezi Británií a EU s tím, že pro Severní Irsko by platila unijní regulační pravidla. S tím by ale byla spojena nutnost zachování rovných podmínek na trhu v oblastech jako je hospodářská soutěž, státní podpora, daně či standardy v oblasti životního prostředí a sociální legislativy či specifické podmínky pro rybolov. Právě poslední část se podle diplomatů britské straně vůbec nezamlouvá.
Evropská sedmadvacítka stále preferuje uzavření dohody a spořádané britské vystoupení z EU. Pracuje ale také na přípravách takzvaného tvrdého brexitu, kdy by Británie evropský blok 29. března příštího roku opustila okamžitě a bez dohody, se všemi příslušnými dopady na vzájemný obchod a další spolupráci.
"A i když budeme mít dohodu, tak nyní nevíme, zda ji europarlament či britský parlament ratifikují," připomněla Loiseauová. Paříž tak například pracuje na svých vlastních opatřeních směřujících k zajištění hladké dopravy mezi Británií a kontinentem. "Bude to dočasné opatření, ale je třeba to připravit," podotkla.
Britský zástupce Martin Callanan novinářům řekl, že obě strany na dohodě tvrdě pracují. "Je řada důležitých otázek, které zůstávají. Nesmíme to uspěchat. Je to dohoda, která bude významná pro řadu dalších let. Musíme zajistit, že bude kvalitní," podotkl.
Souběžně s dohodou o vystoupení nyní obě strany od léta dojednávají také politickou deklaraci definující budoucí podobu vzájemných vztahů. Barnier dnes ocenil posun, který od té doby nastal v řadě oblastí. Oba texty jsou do značné míry provázané, a podle představ vyjednavačů by měly být potvrzeny společně.
Český státní tajemník pro EU Aleš Chmelař ČTK a Českému rozhlasu při příchodu na dnešní jednání řekl, že doufá v dobré zprávy pro Británii a EU. "Doufáme, že může být pokrok už tento měsíc, abychom mohli i svolat jednání lídrů. Ale nečekáme, že by se to vyřešilo dneska," uvedl.