Rozpočtové deficity Spojených států považují ekonomové v mnoha případech za problém. Na trzích teď ale jeden velký problém mohou řešit, napsala agentura Bloomberg.
Trhy se v posledních týdnech obávaly lecčeho, od zpomalování evropské ekonomiky po čínskou úvěrovou hrozbu, nemluvě o expanzi ekonomiky USA, která nemůže trvat do nekonečna. Zlá předtucha se na trhu může přetavit do sháňky po bezpečných aktivech. A právě bezpečná aktiva dovádá prezident Trump na trhy tempem jednoho bilionu dolarů ročně, což je v souladu s předpokládanými rozpočtovými schodky federální vlády ve Washingtonu.
Apetit je možná o to větší, že americké vládní dluhopisy aktuálně nesou pozitivní výnos. To pro množství podobného dluhu, vydaného stabilními, vyspělými státy, přitom není samozřejmé. V Evropě a v Japonsku má záporné znaménko dluh za biliony dolarů.
Otázky typu "co je bezpečné a co je jenom špatně oceněné" by se ale mohly vynořit i tak, třeba ve chvíli, kdy by investoři začínali vnímat, že míří do rozbouřených vod.Soukromý dluh s oporou v aktivech srazil před 10 lety na kolena americký finanční systém a na konec i světovou ekonomiku, i když většina tohoto dluhu měla od ratingových agentur a jejích “kontrolorů jakosti” velmi dobré známky.
Vezměme si třeba italské dluhopisy. Itálie je jednou ze zemí G7, papíry nesou skoro stejný výnos jako americké. Za jak bezpečné je ale považujete?, ptá se Andrew Milligan ze společnosti Aberdeen Standard Investments.
Jedním z důvodů, proč lze za bezpečnější dluh považovat americké Treasuries, je ten, že mají oporu ve vládě, která kontroluje svou měnu, a tak dokáže dodržovat závazky denominované v dolarech. Pro Itálii ale toto neplatí, protože ta využívá jednotnou evropskou měnu.
Záhadou je pro ekonomy Japonsko, které trápí stejné fundamentální problémy jako Itálii: pomalý růst, vysoký dluh, stagnující demografický profil společnosti. Japonsko má však vlastní měnu a vlastní centrální banku a nečiní mu problémy financovat schodky při nízkých úrokových sazbách.
Toto během posledního desetiletí platilo pro Spojené státy i pro jiné země vyspělého světa, které vydávají vlastní měnu.
Jiní analytici to vidí ještě jinak. Opět se dívají zpět do roku 2008 a tvrdí, že kdyby bylo tehdy k dispozici více státních dluhopisů, nebyly by tolik potřeba exotické a nestabilní cenné papíry, vymyšlené tak, že vypadaly stejně solidně jako státní dluhopisy.
“S tímto argumentem, proč byla finanční krize tak tvrdá a proč bylo zotavení tak pomalé , přišlo hodně lidí – protože chyběla bezpečná aktiva,” uvedl J.W. Mason, expert na dějiny a politiku amerického dluhu, z Roosevelt Institute v New York. “Když si vláda sama půjčuje a půjčuje peníze jiným, vytváří to bezpečná aktiva. To je něco, na co se zapomíná,” uvedl také.
Jsou i jiné důvody, proč si investoři žádají více bezpečných aktiv. Je to třeba stárnoucí populace, která potřebuje větší úspory na důchod. Když se k tomu přidají spekulace o dalším propadu na trhu nebo o další recesi, má to už tak silný účinek, aby vznikla konfrontace s široce rozšířeným přesvědčením, že když se americké rozpočtové schodky prohlubují a na prodej míří další dluh, dluhopisové výnosy musejí narůstat.
“Nabídka na dluhopisovém trhu často vytváří vlastní poptávku,” upozorňuje Milligan na podivuhodný fenomén na trhu s dluhem. “Jakmile americký trh s dluhopisy kvůli dalším emisím exploduje, uvidíte, jak bude spousta investorů jednoduše spěchat do bezpečí a tento dluh kupovat,” tvrdí.
Zdroj: BBG