Aktualizováno Národní rozpočtová rada upozornila, že pokud bude pokračovat zpomalování růstu daňových příjmů v dalších měsících, může být dokonce ohroženo v letošním roce dodržení plánovaného 40miliardového schodku státního rozpočtu. V takovém případě by vláda podle ní měla reagovat například omezením čerpání provozních výdajů. Vyplývá to z pravidelné čtvrtletní zprávě o stavu veřejných financí, kterou dnes zveřejnila Národní rozpočtová rada (NRR). Ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) uvedla, že schodek letošního rozpočtu bude dodržen.
Podle dosavadního vývoje nebude podle rady výsledek státního rozpočtu za letošní rok významně lepší než plánovaný schodek 40 miliard korun. Důvodem je, že některé daňové příjmy rostou mírně pomaleji, než se plánovalo. Například schválený rozpočet na loňský rok počítal se schodkem 50 miliard korun, nakonec skončil s přebytkem 2,9 miliardy korun.
Údaje z ekonomiky podle rady zatím neukazují na její další významnější zpomalování. Pokud se ekonomika bude i nadále vyvíjet v souladu s predikcí ministerstva financí, Národní rozpočtová rada se domnívá, že zatím není nutné přistoupit k významnější stimulaci ekonomiky fiskální (rozpočtovou) politikou. Případný fiskální impulz by se proto projevil v tempu růstu HDP zřejmě pouze nepatrně a spíše by vedl k posílení nerovnováhy na pracovním trhu," uvedla rada.
Rizikem pro vývoj české ekonomiky, a to především průmyslové produkce, je podle rady vývoj v zahraničí. "Rada se domnívá, že vláda by se na tuto možnou situaci měla preventivně připravit, a to v podobě zpracování návrhu sady možných opatření, kterými by bylo možné v případě potřeby tuzemskou ekonomiku stimulovat," uvedla.
Rada se zároveň nadále domnívá, že by se v dohledné době měl upravit důchodový systém. Ten je totiž podle ní nejvýznamnějším rizikem z hlediska dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí. "Neřešení tohoto problému má totiž také vliv na stanovování úrovně střednědobého rozpočtového cíle a tedy i na prostor vlády pro případnou rozpočtovou stimulaci ekonomiky," uvedla rada.
Ohledně důchodů rada dále uvedla, že důchodový věk by měl být stanoven tak, aby jednotlivé generace strávily v důchodu jednu čtvrtinu života. "Dodržování tohoto mechanismu považuje rada za správné, neboť činí systém transparentním, předvídatelným a z hlediska jednotlivých generací i spravedlivějším," uvedla. Zároveň ale dodala, že prodlužování věku odchodu do důchodu musí být doplněno o mechanismy a zdroje, které umožní dřívější odchod do důchodu u osob, jež vykonávají fyzická náročná povolání.
Vláda se v pondělí zabývala zprávou o stavu a o vývoji penzijního systému, podle níž se systém beze změn propadne v budoucnu do deficitu a růst výdajů může zmírnit odsouvání penzijní věkové hranice. Po jednání vlády premiér Andrej Babiš (ANO) a ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) ale řekli, že věk odchodu do důchodu se zvyšovat nebude.
Ministerstvo financí v srpnu zhoršilo proti červencové prognóze odhad růstu ekonomiky pro letošní i příští rok. Nově letos čeká růst o 2,4 procenta a příští rok o 2,2 procenta. V červencové prognóze úřad počítal letos s růstem o 2,5 procenta a příští rok o 2,3 procenta. Loni ekonomika stoupla o tři procenta. Česká národní banka v nejnovější srpnové prognóze letos očekává růst české ekonomiky o 2,6 procenta a příští rok o 2,9 procenta.
Schodek státního rozpočtu ke konci srpna stoupl na 15,4 miliardy korun z červencových 9,7 miliardy korun. Šlo o nejhorší srpnový výsledek od roku 2013.
O vzniku Národní rozpočtové rady rozhodl předloni schválený zákon o rozpočtové odpovědnosti. V čele rady stanula bývalá členka bankovní rady České národní banky Eva Zamrazilová. Předsedu volí Poslanecká sněmovna na návrh vlády, další dva členy volí rovněž Poslanecká sněmovna, po jednom na návrh Senátu a České národní banky. Úkolem rady je nezávisle hodnotit rozpočtovou politiku, plnění rozpočtových pravidel nebo vydávat zprávu o dlouhodobé udržitelnosti veřejných financí.