Aktualizováno Státní rozpočet za prvních osm měsíců roku skončil s deficitem 15,4 mld. korun, zatímco loni vykázal téměř patnáctimiliardový přebytek. Horší výsledek dosáhl státní rozpočet naposledy v roce 2013, kdy ekonomika procházela vleklou recesí. Část „viny“ jde sice na vrub nižších příjmů z EU, které byly loni výrazně vyšší než letos, nicméně letos si stát zase vypomohl téměř 20 mld. korun ze starých privatizačních příjmů.
Když se podíváme na vývoj jednotlivých položek rozpočtu, tak asi tím prvním, co padne do oka, je zaostávání daňových příjmů. Ponechme stranou kvartální zálohy daně z příjmu právnických osob, protože budou relevantní až v zářijovém výsledku, a podívejme se na největší odchylky od schváleného plánu. Tu největší najdeme u DPH, jejíž výnos sice narůstá, nicméně počítalo se s mnohem vyšším přínosem pro rozpočet, než se doposud jeví. Na výdajové straně se naproti tomu daří oproti plánu „šetřit“ na platech ve veřejném sektoru i na běžném provozu. Výrazně – jako už tradičně – zaostávají investice v podobě dotací do Státního fondu dopravní infrastruktury.
Výběr všech daní v rámci celých veřejných rozpočtů meziročně roste o 74 mld. korun (6,6 %), a to především zásluhou pojistného, které se na této částce podílí více než polovinou. Když vezmeme v úvahu i daň z příjmu fyzických osob, tak je vidět, že za zvýšenými příjmy všech veřejných rozpočtů stojí především pozitivní vývoj na trhu práce (viz graf).
| leden - srpen |
saldo |
| 2007 |
22 226 |
| 2008 |
5 318 |
| 2009 |
-89 578 |
| 2010 |
-78 673 |
| 2011 |
-87 275 |
| 2012 |
-67 022 |
| 2013 |
-36 213 |
| 2014 |
-14 758 |
| 2015 |
18 969 |
| 2016 |
81 189 |
| 2017 |
15 632 |
| 2018 |
14 773 |
| 2019 |
-15 382 |