Petr Dufek: Od eurozóny se mnoho nečekalo, dopadlo to hůř

Nečekalo se mnoho, ale dopadlo to ještě hůř. Tak by se dal stručně zhodnotit předběžný odhad růstu eurozóny za poslední kvartál loňského roku. Mezičtvrtletně hospodářství eurozóny rostlo jen o 0,1 %, v meziročním srovnání si pak připisuje jen 1 %. V obou případech jde o nejslabší čísla za posledních šest let. Že to nedopadne pozitivně, naznačila už ranní čísla z Francie, jejíž ekonomika v závěru roku poklesla o 0,1 %, a z Itálie, která propadla o 0,3 %.

Výsledky z největší evropské ekonomiky – Německa – zatím k dispozici nejsou, nicméně o pozitivní překvapení nejspíš ani v tomto případě s ohledem na vývoj tamního průmyslu asi také nepůjde. Stále asi platí, že Evropa doplácela na oslabování mezinárodního obchodu a citlivě vnímala i potenciální rizika s ním spojená. Ať už šlo o vyhrocování situace kolem brexitu nebo obchodních válek Spojených států.

Víc se z toho mála, co je zatím o posledním čtvrtletí k dispozici, vytěžit nedá. Teprve podrobnější výsledky ukážou, zda byly ve světle rizik nefinanční podniky opatrné v investicích do rozvoje, nebo spotřebitelé ve svých nákupech. V každém případě příliš dobrý výsledek nečekáme ani v případě české ekonomiky, jejíž růst v závěru roku nejspíše zpomalil pod hranicí dvou procent.

Jak předběžná čísla o HDP tak i ta inflační nahrávají pokračování stávající velmi uvolněné měnové politiky ECB. Celková inflace sice vzrostla o jednu desetinu procentního bodu na 1,4 %, nicméně ta jádrová (bez energií, potravin, alkoholu a cigaret) se zase snížila z předchozích 1,3 % na 1,1 %. A nemění se ani charakter celkové inflace – stále jí řídí potraviny a energie.