Aktualizováno Hrubý domácí produkt (HDP) eurozóny v prvním čtvrtletí klesl proti předchozím třem měsícům o 3,8 procenta, v celé Evropské unii se pak snížil o 3,3 procenta. Pro oba regiony to je nejvýraznější pokles od začátku měření v roce 1995, uvedl dnes ve zpřesněné zprávě evropský statistický úřad Eurostat. Pokles za celou EU byl trochu mírnější, než Eurostat původně čekal. V prvním rychlém odhadu uváděl propad o 3,5 procenta.
V březnu, tedy v posledním měsíci čtvrtletí, většina členských zemí zavedla omezení pohybu, aby tak zabránila šíření nemoci covid-19. V posledním čtvrtletí loňského roku se ekonomika eurozóny zvýšila o 0,1 procenta, ekonomika EU o 0,2 procenta.
V meziročním srovnání ekonomika zemí platících eurech klesla o 3,2 procenta, ekonomika celé EU pak o 2,6 procenta. To byl nejhlubší propad od třetího čtvrtletí 2009. V eurozóně i v EU však byl pokles o 0,1 procentního bodu mírnější, než Eurostat uváděl v rychlém odhadu.
Nejvyšší mezičtvrtletní propad zaznamenala Francie, kde HDP klesl o 5,8 procenta. Následovaly Slovensko (5,4 procenta) a Španělsko (5,2 procenta). Italská ekonomika klesla o 4,7 procenta, a oficiálně tak vstoupila do recese, protože v předchozím čtvrtletí její HDP klesl o 0,1 procenta.
Německu, největší evropské ekonomice, se podařilo zvládnou začátek koronavirových omezení o něco lépe, její HDP se snížil o 2,2 procenta.
Jedinou zemí, která zaznamenala růst, bylo Finsko, jehož HDP se zvýšil o 0,1 procenta.
Česká ekonomika v prvním čtvrtletí podle údajů Českého statistického úřadu klesla meziročně o 2,2 procenta, mezičtvrtletně o 3,6 procenta. HDP Polska meziročně vzrostl o 1,9 procenta, mezičtvrtletně se však o půl procenta snížil. Maďarská ekonomika meziročně vzrostla o 2,2 procenta, proti předchozímu kvartálu ale o 0,4 procenta klesla.
https://t.co/5NWVbRqECQ pic.twitter.com/w6u6BG81Uk
Statistický úřad dnes také uvedl, že počet zaměstnaných v prvním čtvrtletí se v EU i v eurozóně snížil proti předchozím třem měsícům o 0,2 procenta. Klesl tak poprvé od začátku roku 2013. Meziročně se sice zaměstnanost zvýšila o 0,3 procenta v eurozóně i v EU, pro eurozónu to však byl nejslabší růst od prvního čtvrtletí 2014 a pro EU od konce roku 2013.
Na druhé čtvrtletí ekonomové předpovídají ještě hlubší propad. V anketě agentury Reuters uskutečněné minulý měsíc uváděli, že za duben až červen ekonomika eurozóny klesne o 9,3 procenta. Dodali ale, že zatím se plně neprojevily dopady karanténních opatření, takže pokles může být i hlubší. Mezinárodní měnový fond (MMF) odhaduje, že ekonomika eurozóny letos klesne o 7,5 procenta. Loni vykázala růst o 1,2 procenta. Evropská komise v jarní prognóze odhadla, že hospodářství EU letos klesne o rekordních 7,4 procenta, hospodářství eurozóny pak o 7,7 procenta.