Pěstitelé ovoce a zeleniny v Británii se v posledních letech obávali nedostatku sezonních pracovníků v souvislosti s odchodem své země z Evropské unie, kvůli pandemii ale musejí tomuto problému čelit ještě před koncem přechodného období brexitu. V zemi právě naplno začíná sběr bobulovitých plodů a salátu, ale podle farmářů hrozí, že úroda na polích shnije. Nábor domácích pracovníků podle nich nedostatek brigádníků z východní Evropy nemůže vynahradit.
Na pracovnících z Polska, Bulharska nebo Rumunska je britské zemědělství do velké míry závislé. Odhaduje se, že v období od dubna do října odvětví potřebuje 70.000 až 90.000 lidí pro zajištění výsadby, sběru úrody a jejího zpracování. Britové v minulosti tvořili pouze nepatrnou část této pracovní síly, přičemž většina východoevropanů se vždy po sezoně vracela domů.
Zažitý systém se v důsledku omezení přijatých v boji proti koronaviru hroutí. Podle britského ministra životního prostředí George Eustice je v Británii oproti obvyklému stavu jen zhruba třetina sezonních pracovníků. "Normálně bychom tady na jaře měli 12 až 16 polských pracovníků. Jen čtyři z našeho týmu dorazili, přišli už před karanténou," řekla pěstitelka jablek a chmele ze západní Anglie Ali Capperová. "Na sklizeň v září budeme potřebovat asi 70 lidí," citovala ji agentura AP.
Nejnaléhavější je situace u polí s hlávkovým salátem a chřestem, kde už je skoro vše připraveno na sklizeň. Dodavatel ledového salátu G's Growers ve snaze zachránit úrodu zaplatil 40.000 liber (přes 1,2 milionu Kč) za zvláštní letadlo pro 150 rumunských brigádníků, kteří mají mimo jiné zaučovat nováčky. Společnost, která let zajistila, uvedla, že se na ni s podobnými požadavky obrátilo i mnoho dalších farem.
Britská vláda ujišťuje, že o starostech zemědělců ví, a úřady mimo jiné vyzvaly miliony obyvatel, kteří jsou kvůli koronaviru dočasně nezaměstnaní, aby s pracemi na polích pomohli. Zájem je sice poměrně velký, iniciativa ale podle zástupců sektoru ani zdaleka problém neřeší. Personální agentura Concordia uvedla, že o pozice na farmách se už před koncem dubna přihlásilo na 55.000 lidí, pouze 150 jich ale nakonec kývlo na konkrétní nabídku.
"Je to těžká, fyzická práce, je dočasná, sezonní," komentovala situaci Capperová. "Musíte být připraveni přesouvat se za prací po celé zemi k různým polím a to prostě nevyhovuje lidem, kteří musejí platit nájem nebo splácet hypotéku," dodala.
Farmáři varují, že za současných okolností by úroda mohla zůstat ležet na polích a že by se následně mohli rozhodnout k přesunu svých aktivit do zahraničí. Už v červnu bude v Británii potřeba každý den posbírat asi milion hlávek salátu. "Musíte je zastřihnout, vychladit a přepravit. Když si jednu koupíte v obchodě, musí být dokonalá. Snažit se toho dosáhnout s nadšenou, ale relativně nezkušenou pracovní silou je docela složité, abych tak řekl," vysvětloval Jack Ward, který vede zemědělskou komoru British Growers Association.
Komplikace spojené s pandemií podle něj mohou být "ochutnávkou" stavu po dojednání nového uspořádání vztahů mezi Británií a EU. "Až na to, že když se ekonomika zase nastartuje, pak se dostaneme do situace, kde nebudou ani nezaměstnaní, kteří by mohli pokrýt úbytek lidí přicházejících z východní Evropy. Budeme muset produkci přesunout tam, kde jsou pracovníci," řekl.