ECB se zatím nebojí německého ústavního soudu, koruna sílí

Evropská centrální banka navýšila mimořádný program nákupů aktiv (PSPP) o dalších 600 miliard eur na celkových 1,3 bilionu euro a protáhla celkové trvání programu nejméně do poloviny roku 2021. ECB se navíc nezačne nakoupených cenných papírů zbavovat dříve než v roce 2023. Vedle toho bude dál ECB pokračovat v před-krizové politice kvantitativního uvolňování (APP) a to tempem 20 miliard euro měsíčně.

Právě tato politika byla terčem kritiky německých ústavních soudců. Podle německých soudců program nákupu aktiv (PSPP) narušuje princip proporcionality. Jednoduše řečeno, ECB touto politikou podle nich překračuje to, co je nezbytně nutné k naplnění jejího zákonného cíle - cenové stability. Němečtí soudci chtějí, aby ECB lépe zdůvodnila, proč jsou její kroky “nezbytné” k dosažení inflačního cíle. Problém je, že německý ústavní soud nemá nad ECB žádnou pravomoc - ta je odpovědná Evropskému parlamentu a Evropskému soudnímu dvoru, který program v roce 2018 posvětil.

A dnešní rozhodnutí ECB to zatím jenom potvrzuje. ECB ponechává beze změny stávající nastavení politiky APP a nebojí se jít v mimořádné politice PSPP ještě dál (tuto politiku zatím německý ústavní soud neposuzoval). I proto euro a riziková aktiva navázaná na eurozónu v první reakci na rozhodnutí posilují. Pozitivní dozvuky ostatně pociťuje i česká koruna.

Na druhou stranu, pokud požadavky německých soudců nebudou vůbec vyslyšeny, mohou soudci zatrhnout německé Bundesbance účast v programu. A to už by pro ECB byla hodně hořká pilulka. Christine Lagardeová však minimálně pro tuto chvíli míč ponechává na straně německé Bundesbanky, která bude mít nelehkou situaci obhájit proporcionalitu v rámci Bundestagu. Bundesbanka i Bundestag by se totiž na rozdíl od ECB měly rozhodnutím německých ústavních soudců řídit…