Kvůli pandemii koronaviru, která pustoší světovou ekonomiku, začaly evropská a japonská centrální banka platit komerčním bankám, aby si od nich půjčovaly, v naději, že nechají úvěrové kohoutky pro domácnosti a společnosti s nedostatkem hotovosti otevřené. Jde o poslední zvrat ve světě záporných sazeb, kde je všechno naruby.
Namísto trestání bank za to, že nečinně sedí na své hotovosti, jak to dělají už léta, přešly centrální banky naopak k odměnám za poskytování půjček, a v případě ECB už i za půjčování jako takové. Také to ale znamená, že další snižování záporných úrokových sazeb vkladů u ECB a BOJ (nárůst poplatků za zaparkování přebytečných rezerv bank) je nyní nepravděpodobné. A to i přesto, že peněžní trhy začaly naceňovat šance, že záporné sazby mohou brzy debutovat i v USA a Velké Británii.
Guvernér japonské centrální banky (BoJ) Haruhiko Kuroda minulý týden zdůraznil, že teď nevidí, proč by se měly negativní úrokové sazby prohlubovat. "V tuto chvíli si nemyslíme, že je to nutné," řekl Kuroda minulý týden. "Teď je nejdůležitější poskytnout potřebnou finanční podporu firmám prostřednictvím bankovního systému a stabilizovat finanční trhy," uvedl na semináři pořádaném Financial Times.
Uvolňování pro banky
Když pandemie koronaviru v březnu zasáhla eurozónu, očekávalo se, že ECB opět sníží svou sazbu u vkladů. To se ale nestalo, místo toho nabídla půjčky za záporné sazby za předpokladu, že banky své úvěrové knihy nesníží. Tyto podmínky později zmírnila a banky získaly sazbu 0,50 % na jeden rok bez dalších závazků, anebo 1 %, pokud své úvěry nesnížily.
BoJ, která se při zavádění záporných sazeb v roce 2016 poučila od ECB, s ní nyní drží basu a od této politiky se odklání. Minulý měsíc se rozhodla vyplatit 0,1% úrok finančním institucím využívajícím její krizový úvěrový program. To vedlo k nárůstu bank účastnících se na tomto programu. A byl to také odklon od dlouhodobé skepse BoJ ohledně odměňování bank za úvěry ze strachu z kritiky, že je nespravedlivě dotuje. "Nabídnutím 0,1% úroku bychom chtěli motivovat (komerční banky), aby pomohly rozšířit finanční podporu na širší okruh firem," řekl minulý měsíc Kuroda.
Japonské bankovní úvěry se poté, co Kuroda v roce 2013 převzal kormidlo BOJ, neustále zvyšovaly. A to i po přijetí záporných sazeb v roce 2016. Analytici však toto navýšení více připisují rostoucím půjčkám na investice do nemovitostí. Přestože se záporné sazby vztahují pouze na malou část rezerv bank, rozdrtily ziskové marže slabších regionálních bank. BoJ v dubnu varovala, že snižující se zisky vedly banky k tomu, aby podstupovaly větší riziko, a to až tak, že by mohly potenciálně destabilizovat japonský bankovní systém.
Záporné úroky? Nemám zájem
Diskutabilní vliv na úvěry vedl mnoho dalších centrálních bank k tomu, aby se na záporné sazby dívaly s nedůvěrou, což znovu vyvstalo napovrch v souvislosti s obrovskými ztrátami pracovních míst a poklesem aktivity v důsledku úsilí o zastavení šíření COVID-19. Předseda Fedu Jerome Powell minulý týden s touto myšlenkou silně nesouhlasil a uvedl, že záporné sazby nejsou „něčím, o čem uvažujeme“ přesto, že zkoumají další kroky k boji proti hospodářskému poklesu souvisejícímu s koronavirem.
Americká centrální banka se, svým způsobem, podobně snažila přimět banky, aby při záchraně pomohly. Osekala sazby, které účtuje bankám za půjčování, jen na 0,25 %, což je jen zanedbatelně vyšší oproti tomu, co si mohou vydělat na svých vkladech rezerv. Změna podmínek pro „diskontní okno“ přišla s povzbuzením, že ho banky používají volně a že využívají jistého uvolněného dohledu.
Negativní sazby však nejsou na seznamu politických záležitostí. Přestože investoři nedávno sázeli na to, že Fed bude k této cestě donucen, kritický postoj Powella a dalších tvůrců politik, kteří si myslí, že kvůli tlaku na banky a jedinečné světové roli amerického dolaru, je politika záporných sazeb nerozumná.
Bank of England je na vážkách a při odpálkování této myšlenky je slyšet už méně než Fed. Guvernér Andrew Bailey minulý týden řekl, že BoE neuvažuje o „velkém kroku“ stlačení úrokových sazeb pod nulu. Ale několik dní na to řekl hlavní ekonom banky pro Daily Telegraph, že centrální banka se na tento nápad dívá „poněkud více zblízka.“
Sayuri Shirai, bývalý člen představenstva BoJ, se vyjádřil, že mezi globálními centrálními bankami se ustanovil „téměř konsenzus“, že záporné sazby mají obrovské nevýhody a smíšené pozitivní výsledky. "Nemá smysl prohlubovat negativní úrokové sazby a poškozovat tím banky, když se je vlastně snažíte povzbudit, aby půjčovaly více," řekl. "Je to nástroj, který je velmi obtížné v dnešní době používat."
Pomoc bankovnímu sektoru je zvláště důležitá v Japonsku a Evropě, kde jsou banky hlavním zdrojem úvěrů pro mnoho společností. ECB i BOJ uvolnily požadavky zajištění bank, které limitují jejich úvěrové programy. Poté, co BoJ v roce 2016 posunula sazby do záporných hodnot, nyní často hledá svůj názor na to, co pro ně nejlépe funguje.
ECB, jakožto orgán bankovního dohledu v eurozóně, také nechala banky, aby si uzobly ze svých rezerv a zvládly tak současnou krizi, a umožnila jim, aby udržovaly rezervy dostatečně nízko na to, aby se zabránilo dalším hospodářským škodám. Pro kontrolní subjekt, který měl po finanční krizi před více než deseti lety vyčistit bankovní sektor, to je velký obrat. „Na rozdíl od finanční krize v roce 2008 tentokrát zdrojem problému nejsou banky,“ uvedl Andrea Enria, šéf dohledu u ECB. "Musíme ale zajistit, že mohou být součástí řešení."
Zdroj: Reuters