Úroveň finanční gramotnosti Čechů odpovídá průměru zemí OECD testovaných v rámci mezinárodního průzkumu. Vysoké finanční znalosti má 48 procent Čechů, stejně jako před pěti lety. Zároveň 69 procent lidí se chová ekonomiky zodpovědně, před pěti lety to bylo jen 37 procent lidí. O výsledcích průzkumu na dnešní tiskové konferenci informovala náměstkyně ministra financí pro mezinárodní vztahy a finanční regulaci Lenka Dupáková. Horší znalosti a nezodpovědné ekonomické chování mají spíše lidí s nižším vzděláním a mladí lidé.
Průzkum pro ministerstvo financí uskutečnila v lednu 2020 společnost ppm factum research mezi 1003 respondenty. Průzkum OECD se koná každých pět let. Letos se jej zúčastnilo 26 zemí, z toho 12 zemí OECD.
Češi zároveň společně s Rakušany patří podle průzkumu mezi národy nejvíce si spořící na budoucí spotřebu. Naopak Češi mají poměrně silnou averzi k půjčování peněz a méně často si sestavují finanční plány, uvádí průzkum.
Domácí rozpočet si nesestavuje 57 procent českých domácností, vyplývá z průzkumu. Většinou jej považují za zbytečný nebo se jim sestavovat nechce. Zároveň si ale 64 procent domácností vytváří finanční rezervu pro případ ztráty příjmu.
Polovina domácností by přitom podle průzkumu zvládla pokrýt životní náklady při ztrátě hlavního zdroje příjmu déle než tři měsíce, 27 procent domácností pak déle než půl roku. Naopak 16 procent respondentů by nevyšlo s penězi ani jeden měsíc. Jde především o mladé, lidi s nižším vzděláním a nižším příjmem. Celkem 71 procent lidí by v případě, kdy příjem zcela nepokryje životní náklady omezilo výdaje.
V předchozích týdnech MF již zveřejnilo dílčí výsledky průzkumu. Z nich mimo jiné vyplývá, že finanční záležitosti má nyní pod kontrolou 64 procent Čechů, zatímco v roce 2015 to bylo 75 procent lidí.
Z průzkumu dále vyplývá, že v případě výpočtu jednoduchých početních příkladů týkajících se úročení nebo spočítání výnosu jsou výsledky průzkumu horší než v letech 2010 a 2015. Například jen polovina Čechů rozumí aplikaci úrokové sazby u vkladu na spořicím účtu, když dokázala spočítat, kolik bude výnos z tisícikoruny při ročním úroku dvě procenta. "Bohužel jedinou ucelenější oblastí, která dopadla oproti předchozímu měření hůře, je právě počítání jednoduchých příkladů," upozornila Dupáková.
Význam roční procentní sazby nákladů (RPSN) zná 21 procent respondentů, přitom 41 procent lidí se domnívá, že skutečný význam zná.
Bankovní účet má podle průzkumu v současnosti zhruba 90 procent českých domácností, zatímco v roce 2015 to bylo 79 procent a v roce 2010 67 procent domácností. Za posledních deset let se také zvýšil počet lidí, kteří využívají elektronické bankovnictví. Nyní je to 75 procent dotázaných, v roce 2010 to byla zhruba třetina.
"Rovná čtvrtina dotázaných vykázala vyšší ekonomickou zodpovědnost, ale nízké finanční znalosti. Právě ti jsou pro nás klíčovou cílovou skupinou z pohledu finančního vzdělávání," uvedla dále.
Dnes také v této souvislosti MF spustilo Národní registr pro finanční vzdělávání, který obsahuje prvních 20 schválených projektů. Cílem registru je informovat zájemce o projektech, které poskytují nezávislé, odborné a objektivní finanční vzdělávání. Měření finanční gramotnosti a registr projektů jsou součástí Národní strategie finančního vzdělávání 2.0, ve které se MF nově zaměřuje i na ohrožené skupiny dospělých, jako jsou senioři, lidé v hmotné nouzi a nezaměstnaní.