Růst světové ekonomiky v letošním roce zpomalí na 2,9 procenta z loňského tempa 3,4 procenta. Ve svém výhledu to dnes uvedla Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Odhad růstu ale zvýšila z tempa 2,8 procenta, které předpovídala v červnu. Investice poháněné zájmem o umělou inteligenci (AI) totiž podle OECD pomáhají ekonomice držet se o něco lépe, než se očekávalo. Naopak šok na energetických trzích způsobený konfliktem na Blízkém východě se dál prohlubuje, což zhoršuje výhled na příští rok.
Ve Spojených státech OECD čeká růst ekonomiky o 2,2 procenta v letošním roce a o 2,1 procenta v roce příštím. V obou případech jde o revizi směrem nahoru proti červnovým odhadům. Rozsáhlé investice do AI a související infrastruktury kompenzují slabší výdaje spotřebitelů. Inflace v USA by letos měla dosáhnout 3,6 procenta a v příštím roce klesnout na 2,6 procenta. Cla a vyšší ceny energií budou snižovat kupní sílu domácností a zvyšovat náklady firem.
Růst ekonomiky eurozóny by se měl v letech 2026 i 2027 udržet na jednom procentu, přičemž vyšší ceny energií a úrokové sazby budou tlumit ekonomickou aktivitu, než ji podpoří zvyšování výdajů na obranu. Inflace v eurozóně by měla v letošním roce dosáhnout tří procent a v příštím roce 2,9 procenta. Částečně jde o důsledek skokového růstu cen zemního plynu, jelikož úroveň zásob v Evropě se před začátkem zimní topné sezony nachází na nejnižší úrovni za 15 let.
Růst čínské ekonomiky podle prognózy OECD v letošním roce zpomalí na 4,5 procenta a v roce příštím na 4,2 procenta. Jde o stejné hodnoty jako v červnové prognóze. Omezení nadbytečných průmyslových kapacit ze strany Pekingu tlumí investice, i když spotřeba čelí postupnému zvyšování inflace.
Globálně by měl v roce 2027 šok v cenách komodit způsobený konfliktem na Blízkém východě brzdit dynamiku růstu. To je důvodem snížení prognózy ve srovnání s červnem. OECD uvedla, že vysoké výdaje na infrastrukturu pro AI, od datových center po polovodiče, byly v letošním roce klíčové pro větší odolnost ekonomiky. Podpořilo to například růst ve Spojených státech a zvýšilo vývoz technologií z Japonska a Jižní Koreje.
OECD však varovala, že globální výhled zatěžuje hrozba výkyvů na energetickém trhu, dále extrémních povětrnostních jevů v souvislosti se silným jevem El Nino, prudkého růstu výnosů státních dluhopisů a neuspokojivých výnosů z investic do AI.
Pokud by se veškerá zmíněná rizika naplnila, OECD odhaduje, že by mohla v souhrnu snížit globální růst v příštím roce o 0,7 procentního bodu a zvýšit globální inflaci o 1,1 procentního bodu.
V základní prognóze OECD se inflace ve skupině velkých světových ekonomik G20 letos odhaduje na 4,1 procenta, což představuje nárůst ze čtyř procent z červnové prognózy.