Před inflačními čísly se dál daří akciím, euru i koruně

Zásadní zprávy nechodí a akciové trhy zůstávají dál v růstové náladě. Evropa navazuje na Ameriku a hlavní zdejší indexy si připisují zhruba procento k dobru. Zprvu šel tento pohyb společně s poklesem dluhopisových výnosů, ovšem zde následně vidíme obrat a německé i americké výnosy se vracejí na včerejší úrovně. Optimismus investorů se zrcadlí ve vyšších cenách ropy i většiny dalších energetických surovin. Táhne také vzhůru eurodolar, který se dostává nad 1,0870.

Včerejší jednání ČNB dodalo novou sílu koruně, která se z druhé strany může opřít také o momentální zájem investorů o riziko. Domácí měna se na páru s eurem dostává na úroveň 23,50.

Závěr týdne dodá důležitá data z hlavních ekonomik, a to o inflaci. Dnes je na programu předběžná inflace z Německa, která mnohé napoví o výsledku za celou eurozónu (vyjde zítra). Pravděpodobný je výrazný pokles celkové inflace, který už začaly naznačovat údaje z jednotlivých spolkových zemí. Otazník visí nad jádrovou složkou, kde jsou cenové tlaky podstatně vytrvalejší. Odpoledne dostaneme ze zámoří statistiku osobních příjmů a výdajů, včetně deflátoru výdajů na spotřebu. Jde o číslo ještě za únor, které doplní už známé údaje z CPI, ovšem zároveň jde o ukazatel preferovaný Fedem, takže určitý přechodný dopad na trhy nelze vyloučit.

Tržní hráči dál sázejí na relativně brzké snížení sazeb Fedu, takže věří, že inflační čísla budou dostatečně nízká. Zároveň vnímají, že skrze programy centrální banky se znovu rozrostla její bilance. Nedá se sice říci, kolik z těchto peněz může skončit na akciovém trhu, ale jde určitě o změnu k lepšímu oproti předchozímu smrskávání bilance. A otazník visí také nad prosakování těchto peněz do reálné ekonomiky, kde by Fedu vadily kvůli podpoře inflace. Indexy tržních finančních podmínek nám dávají dost smíšené signály.