Natixis si jako řada dalších všímá vývoje v evropském a americkém bankovním sektoru a ptá se, zda je pokles cen akcií bank racionální. Při hledání odpovědi se dívá na ziskovost bank, jejich čisté úrokové marže, vzájemnou propojenost a ztráty spojené s vývojem cen dluhopisů. K čemu dochází?
Následující graf ukazuje vývoj bankovních indexů v USA a v Evropě. Ty na počátku roku mířily nahoru, problémy Silicon Valley Bank ale spustily obavy o vývoj v této části ekonomiky a spolu s tím zamířily dolů i indexy. V eurozóně se tak nyní pohybují na podobných úrovních jako na počátku roku. V USA byla korekce větší:
Natixis píše, že ziskovost bank je ve Spojených státech vysoká a stabilní a v eurozóně postupně roste. K tomu by ziskovost měla růst s tím, jak se zvyšují sazby. Ohledně ztrát z dluhopisových portfolií pak ekonomové banky tvrdí, že jednoduchá kalkulace založená na velikosti těchto portfolií a změně výnosů naznačuje, že ztráty by měly dosahovat asi 3 % HDP v USA a necelých 8 % v eurozóně.
Takový odhad by ale byl ve skutečnosti hodně nadsazený, protože banky drží přibližně polovinu dluhopisů do doby jejich splatnosti (ne jako cenné papíry určené k dalšímu prodeji). A také se proti ztrátám zajišťují, i když u menších bank mohou v těchto oblastech podle Natixisu existovat větší rozdíly, protože nejsou regulovány na základě Basel III.
Natixis se také domnívá, že riziko nákazy by teď mělo být malé. Ty se totiž podle něj šíří zejména přes trh mezibankovních úvěrů. Jejich objem ale po finanční krizi výrazně klesl, protože banky dostávaly likviditu přímo od banky centrální. Z toho všeho pak Natixis vyvozuje, že pokles cen akcií v bankovním sektoru je nyní dán zejména vyšší averzí k riziku. Jak ale bylo uvedeno, menší banky v USA, oproti bankám větším, neměly povinnost takového zajištění proti ztrátám z cenných papírů.
Zdroj: Natixis