Skupina dosáhla v prvním letošním čtvrtletí čistého zisku 10,8 miliardy korun a zisku na úrovni EBITDA 32,5 miliardy korun. V obou případech jde o zaostání za očekávání trhu dle konsensu analytiků pro agenturu Bloomberg. Ti počítali s hodnotami 12,42 mld. Kč, respektive 36,13 mld. Kč. zúžil výhled pro hospodaření celého roku 2023. Na úrovni EBITDA počítá s rozmezím 105-115 mld. Kč, na úrovni čistého zisku pak s 33-37 mld. Kč. zopakoval, že navrhuje rekordní dividendu z výsledku roku 2022 ve výši 117 korun na akcii.
Provozní zisk před odpisy (EBITDA) dosáhl v I. čtvrtletí 32,5 mld. Kč. "Meziroční pokles o 11,1 mld. Kč byl způsoben zejména mimořádnými zisky v roce 2022 ve výši přes 10 mld. Kč v důsledku extrémního růstu a výkyvů cen komodit po vojenské invazi Ruska na Ukrajinu, realizovaných opatření v oblasti likvidity a s ohledem na rekordní zisk z obchodování s komoditami v loňském roce. Čistý zisk dosáhl 10,8 mld. Kč, meziročně o 15,9 mld. Kč méně. Nad rámec poklesu provozního zisku působila zejména nově zavedená daň z neočekávaných zisků ve výši 60 %," konstatuje .
Představenstvo schválilo návrh dividendy v rekordní výši 117 Kč na akcii a stanovilo termín konání řádné valné hromady na 26. června 2023 v Praze. "V případě schválení navržené dividendy valnou hromadou odvede Skupina českému státu letos na dividendách, daních z příjmů a odvodech z nadměrných tržeb výroby více než 100 mld. Kč," konstatuje . Ministerstvo financí následně oznámilo, že nebude od ČEZu chtít vyšší dividendu, než vedení společnosti navrhlo. Mluvčí ministerstva Michaela Lagronová sdělila ČTK, že úřad nepodá na rozdíl od loňska k dividendě protinávrh.
„Výsledky hospodaření za I. čtvrtletí jsou v souladu s naším očekáváním a reflektují postupnou stabilizaci na energetických trzích. Představenstvo schválilo návrh dividendy ve výši 117 Kč na akcii. Návrh odpovídá výplatě 80 % dosaženého konsolidovaného zisku Skupiny za rok 2022 očištěného o mimořádné vlivy, tudíž horní hranici platné dividendové politiky společnosti. Jde o historicky nejvyšší návrh. Mezi akcionáře by při schválení návrhu valnou hromadou bylo rozděleno téměř 63 mld. Kč a pro majoritního akcionáře Českou republiku by to znamenalo příjem 44 miliard Kč. S ohledem na mimořádná zdanění tržeb a zisků energetických firem předpokládáme, že Skupina letos odvede českému státu na dividendách, daních z příjmů a odvodech z tržeb výroby více než 100 mld. Kč,“ uvedl předseda představenstva a generální ředitel Daniel Beneš.
ČEZ: Hlavní parametry hospodaření v 1Q23
Zdroj: Prezentace ČEZ k 1Q23
„Výsledky hospodaření za I. čtvrtletí reflektují mimořádná zdanění zavedená v loňském roce. Náklady na odvody z nadměrných tržeb výroby přesáhly 10 mld. Kč a daň z neočekávaných zisků činila 9 mld. Kč. Za celý rok 2023 očekáváme odvody z těchto mimořádných opatření ve výši 30 až 40 mld. Kč. Navíc z titulu běžných daní z příjmů předpokládáme letos odvést českému státu dalších 26 až 30 mld. Kč,“ řekl člen představenstva a ředitel divize finance Martin Novák. „Čistý dluh Skupiny se v I. čtvrtletí snížil o 73,8 mld. Kč zejména v důsledku dílčí stabilizace energetického trhu a snížení maržových vkladů na komoditních burzách o 43 mld. Kč. S ohledem na výrazný pokles tržních cen elektřiny zpřesňujeme výhled hospodaření za celý rok 2023, provozní zisk před odpisy (EBITDA) očekáváme v rozmezí 105 až 115 mld. Kč a čistý zisk očištěný o mimořádné vlivy 33 až 37 mld. Kč,“ dodává Novák.
ČEZ: Výhled pro rok 2023 a komentáře
Zdroj: Prezentace ČEZ k 1Q23
Provozní výnosy za I. čtvrtletí dosáhly hodnoty 93,4 mld. Kč, meziročně o 17,4 mld. Kč více. Provozní zisk před odpisy (EBITDA) dosáhl 32,5 mld. Kč. "Meziroční pokles o 11,1 mld. Kč reflektuje zejména dočasný neopakovatelný zisk v loňském roce ve výši 7,4 mld. Kč v důsledku extrémního růstu cen komodit a přijatých opatření za účelem posílení likvidity. Dále meziročně poklesl příspěvek segmentu Trading o 4,6 mld. Kč zejména s ohledem na rekordní zisk z obchodování s komoditami v roce 2022 a přecenění derivátových obchodů zajišťujících výrobní a prodejní pozice na další období. Celkový pozitivní dopad vyšších realizačních cen výroby (meziročně +11,2 mld. Kč) byl téměř eliminován odvody z nadměrných tržeb (-10,3 mld. Kč)," komentuje po prvním letošním čtvrtletí.
Nárůst tržních cen komodit v loňském roce podle negativně ovlivňuje hospodaření prodejních společností v oblasti prodeje komodit, protože meziročně extrémně vzrostly pořizovací ceny elektřiny i plynu. "EBITDA společnosti Prodej, která dodává elektřinu a plyn koncovým zákazníkům, především domácnostem, dosáhla za I. čtvrtletí ztráty (-3,4 mld. Kč) a meziročně se ztráta zvýšila o 3,2 mld. Kč z důvodu významného vlivu dočasných sezónních faktorů a vyšších nákladů na nákupy pro pokrytí výkyvů spotřeby zákazníků. Ceny pro koncové zákazníky jsou obecně nastaveny stejné pro zimní i letní období, přičemž pořizovací ceny elektřiny i plynu jsou v zimním období zpravidla výrazně vyšší než v ostatních obdobích roku. Tento sezónní faktor je kvůli vysokým cenám komodit v roce 2023 ještě významnější. Naopak pozitivně se meziročně vyvíjelo hospodaření segmentu PRODEJ v oblasti energetických služeb a B2B segmentu, jehož EBITDA meziročně vzrostla o 1,8 mld. Kč," komentuje .
Výroba elektřiny z bezemisních obnovitelných a jaderných zdrojů meziročně vzrostla o 6 % zejména díky vyšší disponibilitě jaderné elektrárny Dukovany a dosáhla výše 9,4 TWh. Naopak výroba z emisních uhelných a paroplynových zdrojů klesla o 22 % na 4,7 TWh, podle v důsledku nižšího nasazení zdrojů s ohledem na pokles tržních cen elektřiny a vývoj růstu cen emisních povolenek a zemního plynu.
Spotřeba elektřiny na distribučním území společnosti Distribuce meziročně klesla o 5 % na 9,4 TWh. Spotřeba u velkých podniků klesla o 4 %, spotřeba domácností klesla o 7 %. "Důvodem poklesu je zejména omezení spotřeby zákazníků v důsledku vysokých cen komodit," konstatuje .