Česká ekonomika letos podle Evropské komise (EK) poroste o 2,4 procenta, následně v roce 2026 zpomalí na 1,9 procenta. Hlavním tahounem růstu by měla být soukromá spotřeba v důsledku růstu reálných mezd a snížení míry úspor v domácnostech. Komise to v pondělí uvedla ve svém podzimním hospodářském výhledu.
"Celková inflace by měla v roce 2025 klesnout na 2,3 procenta v důsledku zpomalení inflace služeb a poklesu cen energií a navzdory zrychlení inflace potravin a v letech 2026 a 2027 by měla dále zpomalit," uvádí zpráva komise, která se týká České republiky.
"Navzdory postupnému rušení opatření v oblasti energetiky, vládnímu balíčku konsolidace veřejných financí z roku 2024 a nedávným důchodovým reformám by veřejné finance měly zůstat v deficitu na úrovni kolem dvou procent HDP," dodává dokument.
Hrubý domácí produkt (HDP) se podle prognózy komise letos zvýší na 2,4 procenta, a to díky domácí i zahraniční poptávce. Následně v roce 2026 se růst zpomalí na 1,9 procenta, a poté v roce 2027 se opět zrychlí na 2,4 procenta, podpořený růstem spotřeby a investic domácností.
Zlepšený výhled i pro EU
EK zároveň vydala výhled k hospodaření EU - pro letošní i příští rok počítá s růstem HDP o 1,4 procenta. V předchozí jarní prognóze přitom letošní růst odhadovala na 1,1 procenta. Odhad hospodářského růstu na rok 2027 pak EK ještě zvýšila o desetinu procentního bodu, a to na 1,5 procenta.
"Podzimní hospodářská prognóza ukazuje, že růst v prvních třech čtvrtletích roku 2025 překonal očekávání. Zpočátku byl silný výkon poháněn prudkým nárůstem vývozu v očekávání zvýšení cel, ekonomika EU ale nadále rostla i ve třetím čtvrtletí," uvedla komise ve svém prohlášení. Do budoucna se podle prognózy očekává, že bude hospodářská aktivita i nadále mírným tempem růst, a to i přes náročné vnější prostředí.
Očekává se, že eurozóna bude zrcadlit trend v celé Evropské unii, přičemž hrubý domácí produkt (HDP) se v roce 2025 zvýší o 1,3 procenta, v roce 2026 o 1,2 procenta a v roce 2027 o 1,4 procenta. Vnější prostředí zůstává i nadále náročné, mírný hospodářský růst ale podle EK podporují odolný pracovní trh, zlepšující se kupní síla a příznivé podmínky financování.
Inflace v eurozóně by měla pokračovat v poklesu, v roce 2025 klesne na 2,1 procenta a v dalších letech se bude pohybovat kolem dvou procent. V celé Evropské unii by měla inflace zůstat mírně vyšší a v roce 2027 klesnout na 2,2 procenta, říká hospodářský výhled EK.
"Obchodní dohody uzavřené mezi USA a jejich obchodními partnery, včetně EU, zmírnily některé nejistoty, které zastínily jarní prognózu," říká prohlášení komise. Prognóza předpokládá, že všechna specifická cla pro jednotlivé země a odvětví zavedená americkou administrativou k datu 31. října budou platit po celou dobu prognózy.
Obchodní bariéry na celém světě dosáhly podle komise historického maxima a Evropská unie nyní čelí vyšším průměrným clům na vývoz do USA, než se předpokládalo v letošní jarní prognóze. Cla na vývoz z EU však zůstávají nižší než cla uplatňovaná na několik dalších významných globálních hráčů.