Tak trochu ve stínu permanentních debat o schopnostech umělé inteligence a jejím celkovém přínosu pro růst globální ekonomiky se o víkendu odehrál další technologický mezník, který posouvá lidstvo opět o kus dál. Kosmická loď Starship americké společnosti SpaceX totiž po pátečním startu zvládla vyletět na oběžnou dráhu, vypustit zde 26 satelitů Starlink a následně se vrátit na místo startu, kde ji zachytila dvě mechanická ramena startovací věže. Videoklipy z tohoto dalšího geniálního kousku firmy Elona Muska rozhodně stojí za zhlédnutí. Proč se o tom ale bavíme v souvislosti s globální, respektive v první řadě americkou ekonomikou?
Jde o to, že návrat lodi na místo startu v relativně dobrém stavu otevírá cestu k jejímu opakovanému použití, a to přesto, že se první stupeň (booster Super Heavy) se tentokrát zachytit nepodařilo (ačkoliv se stejný manévr už v minulosti zvládl třikrát). Znovupoužitelnost rakety přitom může dramaticky zlevnit transport čehokoliv nejen do vesmíru, ale také z oběžné dráhy zpátky na Zemi.
Cena transportu jakéhokoliv nákladu by díky znovupoužitelnosti raket mohla totiž klesnout na zlomek současné úrovně, Cílem Elona Muska je dostat se pod 100 USD za kilogram, přičemž pro zajímavost, u nekomerční rakety NASA (SLS) vychází cena dopravy kilogramu zhruba dvě stě- až čtyřsetkrát výše, než je Muskův cíl.
Proč je to důležité? Minimálně ze dvou důvodů. Za prvé, dále může zlevnít provoz satelitního internetu Starlink, což jen zvýší konkurenční tlak na pozemní poskytovatele a i na jejich ceny a kvalitu pokryti. Za druhé, nadšení veřejnosti z výstavby datových center poskytujících výpočetní výkon pro AI je na lokální úrovni minimální, takže jejich expanze může narazit. Elon Musk se přitom netají tím, že řešením může být vykopnout datacentra do vesmíru. Tím by zabil dvě mouchy jednou ranou: nejenže by pro ně na oběžné dráze získal prostor, ale navíc i levnou (sluneční) energii.
Dodejme, že bez znovupoužitelné rakety Starship by se výstavba vesmírných datacenter jevila jako nerentabilní a v podstatě i utopická. To ale víkendový úspěch mění, neboť otevírá cestu k další expanzi výkonu pro AI bez ohledu na to, co si o tom americký volič myslí. Jako bonus je přitom ve hře opět (implicitně) i zlevnění této služby.
Mimochodem, právě dnes by měla být stanovena cena akcií v rámci úpisu společnosti Anthropic, jednoho z lídrů v oblasti vývoje a poskytování umělé inteligence. Pokud se úpis povede, tak co do objemu může jít o jedno ze dvou největších IPO v historii. Není přitom náhoda, že na pomyslném trůnu se prozatím nachází společnost SpaceX. Tedy právě ta, která skrze technologické průlomy směřuje k tomu, aby byla zpáteční jízda do kosmu „za hubičku“.
TRHY
Koruna
Nižší ceny zemního plynu v Evropě dané o něco příznivější předpovědí počasí a rekordním tokem LNG do amerických exportních terminálů koruně poskytly na začátku týdne úlevu. Ta se však může ukázat být jako dočasná. Zvlášť proto, že současně vidíme vysoké americké tržní sazby a pokračující zisky dolaru, které tradičně středoevropským měnám příliš nepřejí. Kalendář domácích událostí je v tomto týdnu prádnější.
Eurodolar
Nad očekávání silná čísla z amerického maloobchodu (kontrolní skupina +0,6 % m/m) poslala včera eurodolar krátce až k 1,097, nejníže zhruba za 19 měsíců. Dolar však zisky během odpoledne odevzdal, když výprodej na Wall Street (Dow Jones ztratil asi 850 bodů) a zprávy o výpadku sítě NSA stlačily americké výnosy, a eurodolar se tak večer podíval až nad 1,102. Po zavírací době ale trhy uklidnily lepší výsledky Nvidie a měnový pár dnes ráno parkuje opět pod hranicí 1,10.
Makro-událostí dnešni seance bude až večerní (20:00) zápis z posledního zasedání Fedu, kterému ještě předskočí aukce 20letých dluhopisů. Pokud zápis zacementuje očekávání prosincového zvýšení sazeb, dolar zřejmě dostane další vítr do plachet a eurodolar se může dál tlačit pod 1,10.