Paul Krugman v roce 1998 psal, že „kolem roku 2005 se ukáže, že dopad internetu na ekonomiku nebyl o nic větší než dopad faxu“. Poukazuje na to ekonom Noah Smith, který připomíná, že v roce 1998 se „Amerika již nacházela v boomu produktivity taženém informačními technologiemi.“ Jaký to má vztah k dnešnímu dění kolem nových technologií?
Krugman nyní tvrdí, že „Američané nenávidí umělou inteligenci, nic pro ně nedělá… Jedná se také o technologii vytvořenou oligarchy pro oligarchy, z níž běžní Američané nemohou získat téměř žádné výhody… Nikdy v historii korporace neutrácely tolik peněz (a nezvyšovaly tím sazby) na vytvoření tak malého počtu pracovních míst.“ Smith ale s tímto pohledem nesouhlasí. Neznáme sice podle něj dlouhodobé dopady umělé inteligence na rozdělování příjmů a bohatství, ale už teď vidíme, jak z AI značné množství ekonomických výhod plyne právě k běžným Američanům.
„Krugman nedoceňuje výhody budování datových center z hlediska přímé zaměstnanosti. A v podstatě ignoruje fiskální, makroekonomické a spotřebitelské výhody současného AI boomu,“ píše Smith a dodává: Datová centra mohou být také zdrojem obrovských daňových příjmů pro stát a místní samosprávy. Platí daně z nemovitostí, daně z prodeje, daně z příjmu právnických osob, různé poplatky atd. Tyto daně jdou na úhradu místních veřejných statků, jako jsou silnice, veřejná doprava a parky. Jdou na úhradu veřejných služeb, jako je vzdělávání a zdravotní péče. Všechny tyto výdaje obvykle prospívají obyčejným lidem.
To ale neznamená, že datová centra jsou jen pozitivní. Smith poukazuje na reálné náklady ve formě vyšší spotřeby elektrické energie, na rušivý hluk atd. „A co je zásadní, stát a místní samosprávy mohou požadovat ještě více výhod. Mohou zvýšit daně a poplatky i poté, co je datové centrum již v provozu. Před zahájením výstavby mohou požadovat dohody o přínosech pro místní komunitu, které jsou ve skutečnosti jen dodatečnými daněmi.“
K tomu ekonom připomíná širší kontext: „Když se Donald Trump stal prezidentem, udělal spoustu věcí, které mohly ekonomiku zničit. Oznámil vysoká cla, poté vytvořil obrovskou nejistotu tím, že některá z nich rušil a zase oznamoval nová, uděloval spoustu výjimek a uzavíral matoucí dohody. Navíc deportoval velkou část americké pracovní síly, viditelně oslabil systém mezinárodního spojenectví, vytvořil obrovské deficity a choval se bez ohledu na zákon, což vedlo lidi na celém světě k pochybnostem o dlouhodobé stabilitě americké vlády.“
Nejistota tohoto rozsahu podle ekonoma obvykle způsobuje velké ekonomické problémy. „Ale nestalo se tak, protože právě tehdy, když se Trump ze všech sil snažil americkou ekonomiku poslat do kolen, přišel boom umělé inteligence a táhnul ji opačným směrem. Tato technologie je sama o sobě pozitivním šokem na nabídkové straně ekonomiky, ale výstavba datových center je pozitivním šokem u poptávky. A je jasné, že boom datových center tvořil velkou část ekonomického růstu po celé Trumpovo druhé funkční období.“
Obrázek vytvořen AI.