Umělá inteligence v některých úkolech lidi nahrazuje a v jiných jejich práci doplňuje. Pokud tak jsou pro sledování jejího dopadu používány nějaké agregované indexy, ztrácí se v nich vliv těchto dvou protichůdných sil. Na stránkách VoxEu to píše Benjamin Verschuere a Angus Cameron a v uvedené souvislosti zmiňují i slova ředitele společnosti Anthropic. Ten v roce 2025 varoval, že „umělá inteligence by mohla do pěti let zrušit polovinu základních kancelářských pracovních míst.“ Jak toto prohlášení vyznívá ve světle nově dostupných dat?
Zmínění ekonomové poukazují na to, že shoda nepanuje ani mezi zástupci velkých technologických firem. Generální ředitel společnosti například řekl, že umělá inteligence také vytváří pracovní místa. David Autor z MIT úplně odmítá tezi „softwarové apokalypsy“, Anton Korinek z Univerzity ve Virginii očekává, že podíl dělníků na celkových příjmech klesne na polovinu. The Economist dospěl k závěru, že „apokalypsa pracovních míst se odkládá“, podle něj bude v USA vytvořeno zhruba milion pracovních míst, ztraceno jich bude asi 200 000.
Cameron se domnívá, že podobné rozporuplné závěry a výsledky analýz plynou právě z toho, že stojí na agregovaných indexech a datech. Potupuje tedy tak, že jednotlivé pracovní pozice dělí podle jednoduché otázky: Co řešené úkoly vyžadují od člověka? Možné jsou přitom tři odpovědi: Nic a celkový výstup tak může být od začátku do konce vytvořen umělou inteligencí. Jde například o sepsání smlouvy nebo vyplnění formulářů. Za druhé, osoba musí být fyzicky přítomná, příkladem je třeba terapeutické sezení. Za třetí, probíhá i fyzická činnost, kterou umělá inteligence nemůže provést. Tedy například práce instalatéra.
Výsledná analýza takto pojatých dat tedy ukazuje, že vliv umělé inteligence na pracovní místa probíhá oběma směry současně. Eliminuje totiž nejvíce zastupitelnou práci a zároveň zvyšuje zaměstnanost tam, kde funguje jako doplněk lidské práce. K tomu se ukazuje, že negativní dopad zatím nejvíce cítí mladí lidé nastupující do nejvíce zastupitelných pozic. Naopak stávající zaměstnanci a povolání s vysokou mírou doplňkových činností zůstávají do značné míry bez změn.
Ekonomové ale dodávají, že tento stav se bude měnit. Samotná struktura celé ekonomiky, a tudíž i dopad AI na zaměstnanost, budou procházet vývojem. Umělá inteligence je skutečně transformační technologií, už nyní přetváří ekonomiku i společnost, a to oběma směry najednou. Tedy jak na straně omezování počtu některých míst, tak na straně tvorby nových. Následující obrázek ukazuje rozdělení různých typů zaměstnání a aktivit podle toho, jak moc je nutná přítomnost člověka (osa x) a podle toho, kolik práce zde může vykonat umělá inteligence:
Například manželská terapie je tak podle tohoto pohledu nejméně vystavena tlaku umělé inteligence, opak platí například o tvorbě webových stránek, výzkumu a analýze trhů nebo účetnictví.
Obrázek vytvořen AI.