Fairfax (USA)/Washington (ČTK) - Budoucí americký prezident Barack Obama chce po nástupu do úřadu podpořit ekonomiku dalšími stimulačními kroky, které počítají s daňovými úlevami či důrazem na úspornější zdroje energie. Hlavním cílem administrativy nového prezidenta bude podpořit tvorbu nových pracovních míst.
"Abychom lidi přiměli znovu utrácet, dostane 95 procent pracujících rodin daňovou úlevu 1000 dolarů. To bude první fáze snížení daní pro střední vrstvy, což jsem slíbil během prezidentské kampaně a což zahrnu do příštího rozpočtu," řekl Obama, jehož cituje agentura Reuters.
Plán na podporu ekonomiky počítá i s přiznáním podpory v nezaměstnanosti širšímu počtu lidí. Nezaměstnaní by měli mít i lepší přístup k zdravotní péči.
Obama, který se ujme úřadu 20. ledna, také varoval před dopady recese a řekl, že pokud bude vláda pouze nečinně přihlížet a nic neudělá, prudce se zvýší nezaměstnanost. Ta by se zřejmě vyšplhala nad deset procent. Hrozí také, že pokud vláda nezakročí, mohla by recese americké ekonomiky trvat i několik let.
Podle analytika Jana Čermáka z ČSOB chce nová americká administrativa na bezprecedentně rychlou ztrátu pracovních míst reagovat expanzí. "Ta pravděpodobně vytvoří nejvyšší rozpočtový deficit USA od dob druhé světové války ve výši osmi až deseti procent HDP. Takto vysoký deficit a nárůst státního dluhu vyvolává obavy, že by taková politiky mohla být do budoucna proinflační," uvedl Čermák.
Dodal však, že takové obavy jsou nyní liché, neboť soukromá domácí poptávka kolabuje a hrozí deflace. Tento scénář je pro americké politiky noční můrou, neboť to Amerika zažila během velké krize 30. let, kdy míra nezaměstnanosti vzrostla na 25 procent.
"Jde tedy o to, aby především nákladné výdajové programy z Obamových plánů zvýšily nakonec i potenciál ekonomiky. Například nápad stavět mosty se může zdát být na první pohled dobrou investicí, ale jen pokud to nebudou mosty odnikud nikam," dodal Čermák.
Podle analytika Patria Finance Davida Marka včerejší slova Obamy nepřinesla žádné zásadní novinky. Dosud uvažovaný rozsah daňových škrtů a dodatečných veřejných výdajů by mohly být postačující ke stimulaci ekonomiky. "Samozřejmě se objevuje kritika vysokých rozpočtových deficitů, které jsou spojeny s výrazným fiskálním stimulem. Nicméně finanční trhy americkým státním dluhopisům stále důvěřují a ani rating USA není zpochybňován. Naopak za současné situace finanční trhy žádají co nejsilnější fiskální stimul k omezení dopadů finanční krize. Mluví se i o hranici jednoho bilionu dolarů," řekl Marek.
Obrovské výdaje na podporu ekonomiky připouští i sám Obama, přesná čísla ale neřekl. "Nevěřím, že je příliš pozdě na změnu kurzu, ale bude pozdě, pokud co nejdříve neučiníme dramatické kroky," poznamenal Obama v projevu na Univerzitě George Masona ve Fairfaxu ve státě Virginia.
Wall Street nebyl z Obamových slov příliš nadšen a Dow Jonesův index v době projevu ztrácel asi jedno procento. Analytici totiž v Obamových slovech postrádali konkrétní číselné údaje. Obama už dříve řekl, že by do poloviny února chtěl mít schválený návrh opatření na podporu ekonomiky, v němž se počítá i s daňovými úlevami a výdaji na veřejné práce. V rámci této podpory by Spojené státy mohly vynaložit téměř 800 miliard dolarů, v přepočtu asi 15,4 bilionu Kč.
V oblasti energetiky Obama počítá s podporou alternativních zdrojů. Budoucí prezident řekl, že už v příštích třech letech by se objem výroby energie z alternativních zdrojů mohl zdvojnásobit. Vláda chce také lidem pomoci zvýšit úsporu energie při vytápění domácností.