Největším rizikem pro globální ekonomiku je možnost, že úrokové sazby budou muset vzrůst dříve, než banky dají do pořádku své rozvahy. Sdělil to předseda Rady pro finanční stabilitu (Financial Stability Board) Mario Draghi. Několik předních světových centrálních bank již začalo stahovat některé z programů, které byly implementovány v rámci boje proti nejhorší recesi od dob druhé světové války. Zatímco se očekává, že zvyšování sazeb bude opatrné, MMF odhaduje, že nebyla zveřejněna ještě téměř polovina globálních bankovních ztrát. Sazby mohou podle Draghiho vzrůst z několika důvodů, to, že se tak stane dříve, než banky spraví své rozvahy, je podle něj pravděpodobné, protože tento proces zabere dlouhou dobu – až několik let.
ECB minulý týden zveřejnila plán na stažení části své monetární stimulace v roce 2010, velkou část programů zaměřených na boj s recesí a bankovní krizí však ponechala beze změny. Její předseda Jean-Claude Trichet několikrát zdůraznil, že tyto kroky v žádném případě nesměřují k exitu ze současné strategie.
Draghi, který je zároveň guvernérem italské centrální banky, poukázal také na nebezpečí, které představuje „obrovská hradba“ postavená z korporátního a veřejného dluhu. Podle jím zmíněných odhadů bude muset být v příštích pěti letech splaceno na 4 bilióny dolarů dluhu, který nemá investiční rating a dluhu souvisejícího s realitami. Tomu je nutno přidat „bilióny“ bankovního dluhu a dluhu veřejného. Draghi má za to, že riziko související s vládním dluhem se nám v případě Řecka ukázalo přímo před očima. To podle jeho názoru jistě přinese vyšší rizikové prémie u jinak bezpečných aktiv a časem možná i vyšší sazby.
Finanční systém se podle Draghiho dostal do problémů i vlivem toho, že mu bylo umožněno, aby vytvořil „nadměrné a špatně vnímané“ zadlužení. Centrální banky by měly brát v úvahu i to, jaké zadlužení bylo vytvořeno mimo regulovaný bankovní sektor. Musejí proto vědět více například o hedge fondech a dalších přenosových kanálech jejich monetárních impulsů.
(Zdroj: WSJ)