Paul Krugman uvedl, že Čína manipuluje se svou měnou způsobem, který doposud nebyl zaznamenán. Na tento problém se podle něho přitom stále hledí, jako by byl rok 2005, tedy jako kdybychom se pohybovali ve světě běžné monetární politiky. V tu dobu se Američané domnívali, že problém není tak velký, protože „nám Čína posílá levné peníze a levné zboží“; koloval dokonce vtip o tom, že „Čína nám posílá otrávené jídlo a my jim prodáváme podvodné cenné papíry“.
Nyní ale nejsme ve světě, kdy příliv kapitálu z Číny vede k nižším sazbám, jsme ve světě nadbytečných úspor, ve kterém platí merkantilistická pravidla, uvedl ekonom a dodal: „Pokud by Čína přestala nakupovat americké dluhopisy, krátkodobé sazby by to nezvedlo; čínské nákupy dluhopisů s delší dobou splatnosti již stejně poklesly a žádný větší vliv na výnosy to nemělo. Pokud by s nákupy přestali, dělali by pro nás vlastně kvantitativní uvolňování, i když pro mnohé je těžké to pochopit. Je to stejné, jako když Izrael zabránil prudkému poklesu ekonomiky nákupem zahraničních měn a následným oslabením vlastní měny.“
Přebytek Číny dosahuje velikosti přibližně 1 % HDP zemí, které jsou nyní v pasti likvidity, tedy převážně rozvinutých zemí. Pokud by tento její přebytek klesl na nulu, pro tyto země by to znamenalo pozitivní exportní šok ve velikosti 1 % jejich HDP, což po započtení multiplikátoru znamená, že jejich HDP by vzrostl asi o 1,5 %, uvedl Krugman. Posílení renminbi by navíc pomohlo i Číně, která je nyní podle ekonoma „učebnicovým příkladem země s podhodnocenou měnou“, což ukazují například poslední inflační data.
(Zdroj: Bloomberg)