Inflace v Evropské unii v říjnu dále zrychlila. Podle harmonizovaných dat Eurostatu vzrostla o 0,2 procentního bodu na meziroční 4,0 %, což je nejvyšší hodnota od září 2023. V Česku byl vývoj opačný: harmonizovaná inflace mírně zpomalila na meziročních 2,1 %. Spolu s Dánskem tak vykazujeme druhou nejnižší míru inflace v EU, nižší je pouze ve Švédsku (0,6 %). Nejvyšší cenový růst zaznamenalo Rumunsko (7,0 %), následované Litvou (6,1 %) a Bulharskem (5,9 %).
Nízká inflace v Česku je dána především vývojem cen energií, které meziročně klesly o 5,5 %. Jde o nejvýraznější pokles v rámci EU. Mírný pokles vykazuje už jen Německo, zatímco ve většině členských zemí ceny energií výrazně rostou. Za tímto vývojem stojí zejména převedení poplatků za obnovitelné zdroje ze spotřebitelů na státní rozpočet. Inflaci dále tlumí i ceny potravin, které se meziročně snížily o 4,5 %, což je čtvrtý nejrychlejší pokles v EU. Ceny zboží jako celku vzrostly o 0,8 %, třetím nejnižším tempem v unii.
Struktura inflace je však méně příznivá, než naznačuje celkové číslo. Ceny služeb rostou o 4,6 % a jádrová inflace dosahuje 3,1 %, přičemž v posledních měsících mírně roste. To je varovný signál především pro centrální banku, která svými úrokovými sazbami může ovlivnit právě doma vyrobené cenové tlaky.
V nadcházejících měsících očekáváme sílící cenové tlaky, které by měly kulminovat na začátku příštího roku, kdy inflace podle našeho odhadu vystoupá do blízkosti 4 %. Hlavní roli sehrají tři faktory. Prvním jsou ceny energií: ceny plynu a elektřiny pro domácnosti se přizpůsobí vývoji na velkoobchodních trzích a zdražení termínových kontraktů. V roce 2027 odhadujeme zdražení plynu zhruba o 20 % a elektřiny přibližně o 15 %. Druhým faktorem jsou potraviny, u nichž by se meziroční pokles cen měl překlopit v nadprůměrný růst. Důvodem jsou rostoucí náklady zemědělců a potravinářů a slabší letošní úroda. Třetím faktorem zůstávají silné jádrové cenové tlaky, které budou odeznívat jen postupně v průběhu příštího roku.
Celkově vidíme průměrnou inflaci v příštím roce okolo 3,5 %, přičemž divokou kartou zůstávají i nadále rozkolísané ceny energií, zejména ropy a zemního plynu.

TRHY
Koruna
Koruna nepřestává okupovat hranici 24,40 EUR/CZK, kde se jí daří vstřebávat působení silného amerického dolaru. Domácí kalendář je až do konce tohoto týdne prázdný, pro korunový trh tak bude důležitý zejména vývoj na eurodolaru, stejně jako ceny energetických komodit, zejména zemního plynu v Evropě.
Eurodolar
Jestřábí tóny z obou stran Atlantiku držely včera eurodolar v úzkém pásmu pod hranicí 1,10. Dolaru hrála do karet opakovaná výzva guvernéra Fedu Wallera k prosincovému zvýšení sazeb o 50 bazických bodů i večerní zápis z říjnového zasedání, podle něhož téměř všichni členové Fedu počítají s dalším utahováním, přičemž dva hlasy údajně zvažovaly zvýšení sazeb o 50bps v prosinci. Na druhou stranu euro podržela revize jádrové inflace v eurozóně nahoru (na 2,6 % y/y), která přiživila sázky na prosincové zvýšení sazeb ECB. Zajímavé přitom bylo, že euru výrazněji nepomohla ani levnější ropa Brent (kolem 92 USD za barel, nejníže od konce srpna) a měnový pár dnes ráno parkuje u 1,097.
Z klíčových dat nabízí dnešní kalendář jen odpolední (14:30) index podnikatelské nálady philadelphského Fedu. Pokud by překvapil silou, mohl by eurodolar zatlačit směrem k hladině 1,095, jinak zřejmě zůstane ve vleku sázek na prosincové kroky obou centrálních bank.