Rusové zvou Poláky k investici do výstavby jaderné elektrárny v Kaliningradu

Tání v rusko-polských vztazích pokračuje, a to nejen na politické úrovni. Poté, co polský distributor plynu PGNiG a ruský gigant Gazprom ohlásily plány na výstavbu energetické jednotky pro společnou výrobu elektřiny a tepla v Polsku, navrhla ruská elektrárenská společnost Inter RAO, aby se Polsko finančně podílelo na projektu nové jaderné elektrárny v ruském Kaliningradu. Informaci v pátek potvrdil polský ministr pro infrastrukturu Czezarij Grabarczyk.

Podle ministra dostala vláda ve Varšavě od ruské strany řadu dalších návrhů na spolupráci v energetickém sektoru, včetně využití polského technického potenciálu při přepravě proudu, prodeje elektřiny v Evropě, a také výstavby nové elektrárny. K reakci polského kabinetu na tyto návrhy Grabarczyk zatím nic neuvedl.

Jaderná elektrárna v Kaliningradu by měla být vybavena dvěma bloky ruské provenience s celkovým výkonem 2,3 GW. První reaktor by měl být dokončen v roce 2016. Náklady na celý projekt se odhadují na 194 mil. USD. Kaliningradská exkláva bude po uvedení obou bloků do provozu schopna vyrábět víc elektřiny, než sama spotřebuje, a přebytečný proud proto plánuje vyvážet do sousedních zemí. Pro možné konsorcium, jež by realizaci projektu zajišťovalo, se dosud počítalo pouze s italským polostátním koncernem Enel. Zahraničním investorům Rusové nabízejí až 49% podíl.

Druhou a neméně podstatnou součástí návrhu je výstavba elektrického vedení vysokého napětí se speciálním „přemostěním stejnosměrného napětí“, které by Kaliningradskou rozvodnou soustavu propojilo s Polskem. Bylo by tak možné, aby nová ruská jaderná elektrárna mohla dodávat proud i do polské sítě. Dosud totiž obě rozvodné soustavy kvůli rozdílné konfiguraci nemohly proud sdílet. Podobný projekt se plánuje i mezi Litvou a Polskem, jejichž sítě trápí stejný problém.

I Litva, která s Kaliningradem přímo sousedí, bude v dohledné době od sousedů dovážet stále více energie, jelikož na konci minulého roku na základě slibu daného při vstupu do EU odstavila druhý, poslední funkční blok své jediné jaderné elektrárny Ignalina, která dříve pokrývala 70 % litevské poptávky po elektřině.

(Zdroj: Kommersant, Ria Novosti)