LONDÝN (MEDIAFAX) - Uzavření vzdušného prostoru v Evropě kvůli erupci islandské sopky Eyjafjallajökull způsobilo světové ekonomice škody za pět miliard dolarů (cca 105 miliard korun). Uvedla to ve středu agentura Ria Novosti.
Studie společnosti Oxford Economics, která se zabývá hospodářskými prognózami, uvedla, že první týden "sopečné krize" znamenal pro světovou ekonomiku ztrátu 4,7 miliardy dolarů světového hrubého domácího produktu (HDP). Následné zrušení pěti tisíc letů v období do 24. května přidalo k této částce dalších pět procent.
Podle šéfa Oxford Enonomics Adriana Coopera erupce vulkánu přinesla finanční škody nejen cestujícím a leteckým společnostem, krize se nepřímo dotkla obchodu, investic, turistiky i výroby.
"Dopady krize pocítili i ti, jejich aktivity jsou spojené se zbožím, které se vyváží nebo dováží letecky, a také ti, kdo jsou závislí na výkonu a produktivitě," řekl Cooper.
Podle odborníků se v týdnu od 15. do 21. dubna uskutečnilo v Evropě o 100 tisíc letů (53 procent) méně ve srovnání s týdnem předchozím. Čisté ztráty odvětví letecké dopravy činily 2,2 miliardy dolarů (cca 46 miliard korun). Ztráty cestujících, kteří nemohli včas doletět, kam potřebovali, se odhadují na 1,6 miliardy dolarů (cca 33,6 miliardy korun).
První týden "sopečné krize", kdy evropský vzdušný prostor byl prakticky zcela uzavřen, činily ztráty amerických zemí 957 milionů dolarů, asijských států 517 milionů, evropských 2,632 miliardy a zemí Blízkého východu 591 milionů dolarů, uvedla zpráva.
Sopka vybuchla 14. dubna. Vznikl velký mrak sopečného popela, který představuje nebezpečí pro motory letadel. Evropské bezpečnostní služby se rozhodly na čas uzavřít vzdušný prostor nad mnoha teritorii. Sopečný popel nejdříve zasáhl severní Evropu, poté částečně západní a východní Evropu. Celý týden byla většina evropských letišť uzavřena.
Podle britských meteorologů skončila erupce a emise popela 23. května.