(ČTK) - Pokud projdou plány vlád a regulačních orgánů na zpřísnění regulace finančního sektoru ve světě, může to oslabit ekonomický růst ve vyspělém světě do roku 2015 celkově až o tři procentní body. Pro trh práce vyspělých zemí by to vedlo ke ztrátě 9,7 milionu pracovních míst, která by se v důsledku těchto reforem nevytvořila. Uvedl to dnes Institut mezinárodních financí (IIF), který sdružuje přes 400 světových bank.
Navrhovaná opatření, zejména zvýšení povinného kapitálu bank nebo zavedení zvláštní bankovní daně, ve vyspělých ekonomikách podle IIF negativně zasáhnou zvláště přístup k úvěrům a jejich ceny. V USA, eurozóně a Japonsku by dopad těchto kroků snížil růst hrubého domácího produktu o 0,6 procentního bodu ročně do roku 2015 a v průměru o 0,3 procentního bodu ročně do roku 2020.
Banky čeká řada reforem, jejichž cílem je zabránit opakování podobně hluboké finanční krize, jaká svět postihla v minulých dvou letech. "Určitě není cílem této zprávy popírat základní argument pro hlubokou reformu. Naším cílem je naopak předložit konkrétní čísla, jaké náklady to může mít a zdá má cenu je platit," uvedla IIF.
Banky sice přiznávají nutnost změn, odmítají však některé kontroverzní návrhy a mají obavy z kumulovaného dopadu celé série opatření. Chtějí rovněž více času na aplikaci změn. V tom jim již vyšli vstříc ministři financí skupiny G20, kteří na nedávném zasedání v Jižní Koreji dali najevo, že zavádění nových "basilejských" pravidel kapitálové přiměřenosti bude pomalejší, než se dosud říkalo.
"IIF apeluje na účastníky nadcházejícího summitu G20 a světové regulační orgány, aby pečlivě zvážili obsah, načasování a kalibraci navrhovaných reforem bankovní regulace a měli přitom na mysli, že může jít o potenciální brzdu ekonomické aktivity," uvedl předseda IIF a šéf Josef Ackermann. "Zásadní je nalézt správnou rovnováhu a získat maximální přínos za minimum negativního dopadu," řekl na třídenním zasedání IIF ve Vídni jeden z ředitelů seskupení Peter Sands.
Dopady na ekonomiku mají být podle IIF nejtvrdší v eurozóně, kde má být růst HDP kvůli reformám do roku 2015 nižší o 0,9 procentního bodu ročně. V USA to bude méně o 0,5 bodu a v Japonsku o 0,4 bodu.
Nová basilejská pravidla, která vypracovává Banka pro mezinárodní platební vyrovnání (BIS), budou vyžadovat od bank, aby měly proti svým úvěrům a dalším pohledávkám více kapitálu a kvalitnějšího než dosud. Basilejský výbor pro bankovní dohled předložil návrh reforem loni a chce práci dokončit do listopadového summitu skupiny G20.
Podle náměstka výkonného ředitele České bankovní asociace Jana Matouška by změny negativně poznamenaly i českou ekonomiku. "Dopad na Českou republiku by byl nepochybný, a to jak prostřednictvím přímého vlivu na zdejší finanční ústavy, tak i zprostředkovaně. Oslabení ekonomického růstu v EU zbrzdí jak český export, tak i příliv investic. A pomalejší růst v našem regionu zase dále zhorší ekonomický růst celé Evropy," uvedl Matoušek.
Většina bank již drží více kapitálu, než kolik vyžadují dosavadní globální pravidla Basel II, nejsou to však zdaleka všechny a některé návrhy BIS jsou pro ně hodně nákladné. Podle bank to povede k nedostatku kapitálu, a tím ke zdražení úvěrů, což dopadne na celou ekonomiku.