Rozšířeno (16:25) Tři velké mezinárodní bankovní skupiny s operacemi v Maďarsku zvažují opuštění země kvůli přemrštěné bankovní dani, uvalené na zisky bank rozhodnutím vlády premiéra Orbána v červnu. Uvedl to dnes maďarský list Nepszava s odkazem na zdroj, kterému slíbil zachování anonymity. „Jejich finanční rozvahy nejsou příliš vzdáleny od rozvahy největší maďarské banky ,uvedl zdroj. Zprávu deníku odmítla nejprve komentovat jak maďarská centrální banka, tak také Asociace maďarských bank. „Tyto banky počítají s masívními ztrátami ze svého podnikání v Maďarsku a vzhledem k úmyslu vlády daň ve stejném rozsahu aplikovat i na další rok. Omezení daně slíbené na rok 2012 pro ně není dostatečnou motivací k setrvání v Maďarsku,“ uvedl zdroj listu. Maďarská bankovní daň má vládě přinést miliardu dolarů ročního výnosu, což odpovídá zhruba 0,7 % HDP. Zisky z ní mají vládě pomoci udržet deficit rozpočtu do pro letošek slíbeného cíle 3,8 % HDP. Později v rámci dne maďarská centrální banka vydala prohlášení, podle kterého jí "není známo, že by jakákoli banka zvažovala odchod z maďarského trhu" a za nejsilnější riziko, plynoucí z bankovní daně, označila nižší schopnost maďarského bankovního systému přilákat kapitál a omezenou schopnost toku úvěrů do ekonomiky.
Slovy svého šéfa Andrease Treichla pohrozila Maďarsku omezením svých aktivit a investic v zemi přímo také rakouská bankovní skupiny , ovládající tuzemskou Českou spořitelnu. „Přemrštěná bankovní daň náš rozezlila. Tento krok nepovažujeme za nutný, uvedl CEO Treichl. Odmítl specifikovat, za jakých okolností by skupina mohla uvažovat o odchodu z Maďarska, které označil za její „domácí trh“. „Máme cesty, jak ukázat, že si s námi (vláda) nemohou dělat, co chtějí. Máme jiné země, kde můžeme zvýšit naše investice,“ uvedl výmluvně Treichl. Nehovořil tedy přímo o odchodu Erste z trhu, spíše o omezení investic banky do podnikání v zemi. "Jednou ze zemí, kde zatím aktivit vyvíjíme méně a kde bychom si přáli být více vidět, je bezesporu Polsko,“ uvedl Treichl s tím, že skupinu zajímá také Balkán. Analytici banky odhadují, že na nové bankovní dani v Maďarsku odvede 44 milionů eur, tři čtvrtily loňského čistého zisku z aktivit v zemi. „U maďarské daně očekáváme v letech 2010 a 2011, pro které je zavedena, dopad do výsledku před zdaněním negativní v rozsahu 48 milionů eur, po zdanění pak 37 milionů eur ročně,“ uvedl šéf na dni pro investory v minulém týdnu. Treichl požadavek na maďarskou bankovní daň také srovnal se „zcela odlišným ekonomických výkonem“, a tedy i prostorem pro generování tržeb, na klíčových trzích regionu – České republice a na Slovensku.
Ze zahraničních bank dále poskytla vyjádření mluvčí KBC, podle které je pro KBC "maďarský trh jedním z domácích trhů, kde chce banka setrvat". Z dalších finančních domů ze zahraničí v Maďarsku působí například Raiffeisen, UniCredit či Intesa Sao Paolo. Intesa uvedla, že banka je dlouhodobým investorem na maďarském trhu. Také Raiffeisen uvedla, že nemá žádné plány ke stažení z trhu.
Země jako Velká Británie, Německo, Francie nebo Jižní Korea již také představily nová pravidla pro bankovní kapitál. Totéž nyní chystá i Rakousko. Úroveň maďarské daně, která má být uvalena ještě na rok 2011 a možná i na rok 2012, je z hlediska podílu na ekonomice čtyřikrát vyšší než podobné daně navržené v dalších evropským zemích. Od britské bankovní daně je očekáván výnos zhruba dvě miliardy eur (3,2 mld. USD). Své návrhy představilo také Rakousko, Německo, Francie a Jižní Korea. V Rakousku pokračují diskuse o zavedení daně nejrychlejším tempem a ta je již téměř jistá pro rok 2011. „Při celkovém očekávaném rozsahu 500 milionů eur očekáváme negativní dopad na v rozsahu 100 milionů eur před zdaněním,“ uvedl její šéf Treichl. Od plánu zavést během následujících deseti let bankovní daň, ze které by získali 90 miliard dolarů, zatím ustoupily Spojené státy, které preferují jiné způsoby regulace, mimo jiné opětovné tlaky na omezení investičního bankovnictví.
Maďarský premiér Viktor Orbán dnes uvedl, že vláda počítá s ekonomickým růstem, který by měl napomoci snižování deficitu pod hranicí 3 % HDP v roce 2011. "Budeme respektovat naše závazky, včetně 3,8procentního schodku na letošní rok. V jeho prospěch provedeme v příštích dnech další kroky," uvedl Orban. Maďarsko přislíbilo snížit rozpočtový schodek v letošním roce na 3,8 % HDP, ale tento cíl na konci září průběžně překročilo o 25 %. "Přestože maďarská ekonomika v letošním roce stagnovala, tak i ty nejkonzervativnější instituce odhadují, že ekonomika v příštím roce poroste," řekl Orban. "Máme velkou šanci, že příští rok dosáhneme obvyklého požadavku na rozpočtový schodek na úrovni tří procent," prohlásil premiér Orbán.
(Zdroj: Bloomberg, , Financial Times, mediafax)