Aktualizováno (11:28) Erste Group je dostatečně kapitalizovaná a při adaptaci na podmínky Basel III bude postupovat cestou posilování kapitálové pozice ze zadrženého zisku bez potřeby navyšování kapitálu úpisem nových akcií. Uvedl to CEO bankovní skupiny Andreas Treichl v prezentaci na dnešní investorskou konferenci v Dubrovniku. Z prezentace vyplývá, že k červnu 2010 byla úroveň celkového Tier 1 podle stávajících pravidel 9,6 %, jádrového Tier 1 pak 8,6 %. „Podle rychlé analýzy Erste s využitím požadavku Basel III k roku 2019 na 4,5 % běžný kapitálový ukazatel a 2,5% dodatečný polštář pro špatné časy Erste tento 7,0% požadavek v polovině roku 2010 přesahovala o 2,1 % a to po vyloučení vládního a hybridního kapitálu,“ stojí v prezentaci CEO Erste Treichla. Celkový Tier 1 dosahoval 11,7 miliardy eur. Po vyloučení vládní injekce 1,2 mld. eura hybridního kapitálu 1,2 mld. eur a také minorit v rozsahu 0,5 mld. eur a naopak kladného vlivu posunu kapitálových pravidel v rozsahu 0,3 mld. eur Tier 1 dle Basel III v polovině roku 2010 činil 9,1 miliardy eur, což je naplnění 7,0% požadavku nových basilejských pravidel. „Erste tedy již nyní naplňuje cíl Basel III roku 2019 pro běžný Tier 1 a nepotřebuje ani nemá v úmyslu vydávat nové akcie,“ uvádí Treichl. Erste má podle svého šéfa také dostatečnou schopnost generovat zadržený zisk k dalšímu posílení kapitálové pozice i při záměru plného splacení státní pomoci, aniž by v souladu s pravidly Basel III běžný Tier 1 ukazatel poklesl pod požadovanou 7% úroveň. Vládní zdroje dle plánu přechodu na nová pravidla Basel III odejít z běžného kapitálu banky do 1. ledna roku 2018, privátní participující zdroje do 1. ledna 2013.
K aktuálnímu a očekávánému vývoji na trzích banky v regionu CEE Treichl uvedl, že stávající růst těchto ekonomik je tažen především exportem, ale domácí poptávka přijde významněji ke slovu teprve v roce 2011. Jako nadále křehké označil trhy Rumuska a Maďarska. Rumunsko je podle něho negativně zasaženo krátkodobými dopady zvýšení daně z přidané hodnoty a škrty ve veřejném sektoru, avšak banka očekává růst tamní ekonomiky od roku 2011. Chorvatsko je podle Treichla v podobné pozici, avšak těží ze své devizy v podobě turismu. Také od Maďarska a Srbska je očekáván růst teprve v roce 2011. Se stabilním vývojem Erste počítá v České republice a v Rakousku, se zlepšováním pak na Slovensku. Celkově pro trhy CEE banka nepočítá s oživením úvěrů dříve než od roku 2011. „Zatímco v roce 2010 pohání ekonomiky zejména růst průmyslové produkce z oživení exportu, v roce 2011 by domácí poptávku měl podpořit růst reálné mzdy v mnoha zemích CEE,“ uvádí šéf Erste Andreas Treichl ve své prezentaci. „Rok 2010 je ztraceným rokem z pohledu růstu úvěrového portfolia,avšak významný jako rok konsolidace. V závislosti na tržních podmínkách očekáváme od roku 2011 růst úvěrů v horní polovině jednociferného pásma,“ uvedl Treichl k očekávaném vývoji bankovního trhu v regionu CEE v roce 2011. Retailový segment se podle něho bude zaměřovat na stávající klienty se známou úvěrovou historií a další „bezpečný byznys“, v sektoru korporátních úvěrů podle něho konkurence vede ke vstupu do méně jistých kontaktů a k částečnému uvolnění úvěrových standardů. Naopak trh depozit vidí Treichl nadále jako silný.
Šéf Erste odhadl tak dopady maďarské a rakouské bankovní daně do hospodaření banky. „U maďarské daně očekáváme v letech 2010 a 2011, pro které je zavedena, dopad do výsledku před zdaněním negativní v rozsahu 48 milionů eur, po zdanění pak 37 milionů eur ročně,“ uvedl šéf Erste. V Rakousku pokračují diskuse o zavedení daně a ta je již téměř jistá pro rok 2011. „Při celkovém očekávaném rozsahu 500 milionů eur očekáváme negativní dopad na Erste v rozsahu 100 milionů eur před zdaněním,“ uvedl Treichl. Otázkou je podle něj možné zavádění daně v dalších evropských zemích, které ale dosud není známo.
Ohledně úrovně rizikových nákladů CEO Erste uvedl, že pro rok 2010 jako celek očekává podobnou úroveň, jako byla ta roku 2009. Ve druhé polovině roku 2010 však Erste podle něj zaznamenává nižší rizikové náklady než v první polovině roku a v tento klesající trend bude silou závislou na míře ekonomického oživení pokračovat také v roce 2011. Podle šéfa řízení rizik bankovní skupiny Bernharda Spalta podíl špatných úvěrů vyvrcholí v roce 2010, avšak roste k němu také jejich krytí (v polovině roku 2010 7,3 % a 60 %). Spalt uvedl, že pro banku zůstávají nejvýznamnějším segmentem úvěrového portfolia jednotlivci, ve firemní části pak ze dvou třetin malé a střední podniky a z jedné třetiny velké korporace. Rakousko, Česká republika a Slovensko drží stabilní přibližně 75% podíl. Napjatá situace zůstává v Maďarsku, kde je značný podíl hypoték a spotřebitelských úvěrů poskytnut ve švýcarských francích a eur a staly se obtížně splatitelné vlivem pohybu měnového páru HUF/CHF. Spalt uvedl, že Erste nyní zvažuje konverzi těchto úvěrů v CHF do úvěrů v EUR, které je vůči forintu výrazně méně volatilní.
(Zdroj: Erste Group, Bloomberg)