(ČTK) - Prezident Evropské centrální banky Jean-Claude Trichet odmítl názor vlivného německého člena rady ECB a šéfa Bundesbanky Axela Webera, podle něhož letošní program nákupů vládních dluhopisů nefunguje a měl by být zrušen. Weberův postoj nereprezentuje většinový názor vedení banky, řekl dnes Trichet v rozhovoru pro italský list La Stampa.
"Ne! Toto není postoj rady, který by měl převažující většinu," řekl Trichet podle anglického přepisu jeho rozhovoru, jak byl zveřejněn na webové stránce ECB. "Toto nestandardní opatření bylo, jako všechna taková opatření, určeno k tomu, aby přispělo k obnovení normálnějšího fungování přenosového mechanismu naší měnové politiky. Všechnu likviditu, euro po euru, kterou tímto programem dodáváme, plně stahujeme," dodal šéf ECB.
Weber se k programu nákupů dluhopisů vyjádřil minulý týden a řekl tehdy rovněž, že vedení ECB by nemělo příliš vyčkávat se stahováním přebytečných peněz z trhu a zvyšováním úrokových sazeb z nynějších rekordních minim. Šéf německé centrální banky je předním kandidátem na místo prezidenta ECB poté, co Trichetovi příští rok vyprší funkční období.
ECB přikročila k nákupům vládních dluhopisů na trhu v květnu, kdy tím reagovala na šíření řecké dluhové krize a hrozbu krize eura. V létě s uklidňováním dluhové krize začala banka nákupy obligací zpomalovat. Právě Němci v ECB měli s nákupy dluhopisů největší problémy a Weber vůči nim vyjádřil výhrady již několikrát. ECB má výslovně zakázáno kupovat dluhopisy přímo od vlád, což by se rovnalo tištění peněz, a nákupy obligací na sekundárním trhu se nebezpečně blíží porušení tohoto zákazu.
Trichet nepodpořil ani Weberovu výzvu k přitvrzení měnové politiky, která minulý týden vyvolala dohady o možném rozdělení ECB na dvě skupiny. "Na poslední tiskové konferenci ECB jsem řekl velmi jasně, že nynější úrokové sazby jsou přiměřené," řekl. Základní úroková sazba v eurozóně je už téměř rok a půl na historickém minimu jedno procento.
Trichet připomenul, že ECB má velmi dobré výsledky se zajišťováním cenové stability, a poukázal na to, že průměrná roční inflace v eurozóně od jejího vzniku činí 1,97 procenta. ECB má vytyčený cíl udržovat inflaci blízko dvou procent.