Rozšířeno (16:28) Maďarský návrh rozpočtu na rok 2011 počítá s výnosy plynoucími ze zvláštních „krizových“ daní uvalených na banky a klíčové sektory maďarské ekonomiky až do roku 2014 místo původně oznámeného rámce jejich platnosti do roku 2012. Podle rozpočtového draftu maďarská vláda počítá s příjmem z těchto daní v objemu 348 miliard forintů v roce 2011 (1,8 mld. USD) a 260 miliard forintů v roce 2012. Dále ovšem také s příjmy 179 miliard HUF z těchto daní v roce 2013 i v roce 2014. Pod tlakem těchto zveřejněných informací byla maďarská vláda nucela přiznat, že po roce 2012 plánuje uvalení dalších mimořádných daní. Výrazným poklesem až o 4,5 % zareagovaly na zprávu akcie největší maďarské banky Bank akcie ztrácí více jak 2,3 %, rafinérie tři procenta. Akcie Erste Bank na burze ve Vídni odevzdávaly zhruba 1,5 % na 32,3 EUR/akcie, v Praze Erste ztrácí přes dvě procenta a klesla zpět pod 800 Kč/akcie. Hlavní index maďarské burzy BUX kolem poledne ztrácel asi 2,4 procenta a pohyboval se na úrovni 22.766 bodů, později prohlubil ztrátu na aktuálních 2,8 %. Dostal se tak nejníže od září.
podle dnešní zprávy maďarského listu Napi Gazdasag v reakci na navrženou bankovní daň (při uvažování její platnosti tak jak byla oznámena, tedy po tři roky do roku 2012) rozhodla o propuštění 9 procent ze svých zaměstnanců v zemi. To je 250 lidí.
Maďarská vláda nastínila, že platnost nynější mimořádné bankovní daně sice skončí podle plánu v roce 2012, upozornila však, že zvažuje další možnosti zdanění. Do roku 2014 totiž hodlá dále vybírat novou bankovní daň , která by činila 93,5 mld. HUF ročně. Mluvčí maďarského premiéra Péter Szijjártó pro agenturu MTI uvedl, že krizové daně sice skončí po roce 2012, vláda se ale prý chce s příslušnými sektory "dohodnout na nových pravidlech, jejichž cílem je zajistit, aby rozpočet získal další prostředky". "Rádi bychom zavedli novou regulaci a podle našich současných odhadů tato nová regulace přinese rozpočtu asi polovinu příjmů, než je současný výnos krizových daní," poznamenal mluvčí, a potvrdil tak obavy, které stojí za dnešním poklesem maďarského trhu.
V polovině října maďarská vláda rozhodla o tom, že plánovaného rozpočtového schodku v příštím roce dosáhne uvalením nových „krizových“ daní na další sektory hospodářství vedle bankovní daně. Hodlá zdanit také sektor telekomunikací, maloobchod a energetiku, jak uvedl maďarský premiér Viktor Orbán. Daně jsou koncipovány shodně jako daň bankovní jako dočasné a podle prohlášení Orbána mají platit po tři roky od roku 2010. Podniky v telekomunikačním sektoru dle plánu zaplatí celkem 61 miliard forintů ročně, v energetice 70 mld. HUF, v maloobchodu 30 mld. HUF (vše ročně). Vedle toho vláda plánuje navíc dočasně odložit převody plateb ze státního penzijního systému do soukromých penzijních fondů.
Bankovní daň v Maďarsku byla původně navržena jako dvouletá. Doposud ale jako reálná vypadala její aplikace po tři roky, návrh rozpočtu však odhaluje, že vláda počítá s daňovým zatížením bank a dalších sektorů až po let pět.
Tisk dříve citoval vyjádření šéfa Andrease Treichla, který měl pohrozit Maďarsku odchodem ze země (tuto reakci ale vyloučila) a omezením aktivit a investic v zemi. To nastává propuštěním části zaměstnanců. „Přemrštěná bankovní daň náš rozezlila. Tento krok nepovažujeme za nutný, uvedl CEO Treichl, který ale Maďarsko označil za nadále pro jeden z domácích trhů. „Máme cesty, jak ukázat, že si s námi (vláda) nemohou dělat, co chtějí. Máme jiné země, kde můžeme zvýšit naše investice,“ uvedl již dříve výmluvně Treichl. Šéf odhadl dopady maďarské bankovní daně do hospodaření banky v letech 2010 a 2011 do výsledku před zdaněním negativní v rozsahu 48 milionů eur, po zdanění pak 37 milionů eur ročně.
Maďarská centrální banka, stejně jako Mezinárodní měnový fond a Evropská unie zavedení krizových daní kritizují. Podporují ale snahu vlády snížit rozpočtový deficit. Centrální banka v dnešním prohlášení uvedla, že vláda se ve snaze dodržet rozpočtový schodek příliš soustředí na příjmovou stranu a její kroky si žádají podrobnější vysvětlení. Podle dohody s MMF a EU má Maďarsko příští rok snížit deficit veřejných financí na 3 % HDP z letošních 3,8 %. Nová Orbánova vláda slíbila, že cíl splní, přestože další peníze od MMF nepotřebuje. Pokud se však nemá Budapešť k finanční pomoci vrátit, musí si udržet důvěru trhů. „Potřebujeme opatření, která zastaví nárůst státního dluhu a zároveň zemi umožní pokrýt své finanční potřeby na trhu, a to vyžaduje důvěru trhů," řekl Orbán. Hlasy z trhu však mluví opačně. "Orbán odmítá podnikat jakákoli úsporná opatření na straně výdajů a místo toho pokřivuje stranu příjmů," řekl agentuře Reuters již dříve například Peter Attard Montalto z Nomury. "Není to důvěryhodná fiskální politika, je protirůstová, zřejmě však umožni splnit cíle snižování deficitu," dodal.
"Maďarská vládní opatření jsou silně ad hoc a sice zřejmě zvládnou krátkodobý rozpočtový schodek, ale nejsou schopna řešit schodek strukturální, který povede ke schodku rozpočtu 6 % v roce 2014?" uvedla S&P již na počátku listopadu. Moody's podle dřívějšího vyjádření rozhodne o novém ratingu země v listopadu. "Mimořádná daň musí být nejvýše tříletá a doprovozena strukturálními opatřeními," uvedla nicméně již dříve Moody's.
(Zdroj: Bloomberg, Bank, napi.hu)