Aktualizováno Jakýkoliv problém eurozóny je vzhledem k těsným vazbám s Českou republikou i českým problémem. Řekl to dnes po setkání s německým prezidentem Christianem Wulffem prezident Václav Klaus. Česká republika sice není členem eurozóny, ale není pro něj žádnou radostí nacházet v eurozóně jeden problém za druhým, dodal Klaus.
Prezident tak reagoval na aktuální ekonomický vývoj v Irsku. Země, jejíž rozpočtový deficit rekordně vzrostl v důsledku nákladné sanace bank, v neděli oficiálně požádala Evropskou unii o finanční pomoc. Ministři financí eurozóny žádost schválili.
Podle Klause je dobře, že Česko není členem eurozóny. Uvedl, že nyní v Česku neexistuje žádná zřetelně definovaná skupina lidí, která by doporučovala přijetí eura v "představitelné budoucnosti". Vstup Česka do eurozóny nyní není tématem, dodal prezident.
"Irská krize se Česka primárně nedotýká. Irsko nepředstavuje významného obchodního partnera a ani koruna, výnosy dluhopisů a úrokové sazby téměř nereagovaly na dění v Irsku," řekl ČTK hlavní analytik Patria Finance David Marek. Poskytnutí pomoci Irsku by ale mělo podle něj zklidnit situaci v eurozóně, snížit obavy z nákazy v dalších zemích a omezit riziko návratu recese.
Německý prezident Christian Wulff řekl, že v eurozóně je nutný jasný právní základ pro země, které porušují pravidla. Je přesvědčen, že Česká republika hraje při tvorbě pravidel velmi dobrou úlohu. Německý prezident i přes současné potíže přijetí eura Česku doporučuje.
Irové dostanou peníze od Mezinárodního měnového fondu, ale zejména ze stabilizačního fondu pro eurozónu. Do tohoto fondu se země eura letos po vyřešení řecké dluhové krize zavázaly vložit 440 miliard eur.
Šéf ministrů financí eurozóny a lucemburský premiér Jean-Claude Juncker dnes uvedl, že Irsko by mohlo první část finanční pomoci získat již v lednu příštího roku. Konkrétní částku neupřesnil, podle odhadů by se ale celková pomoc měla pohybovat mezi 80 až 90 miliardami eur (až 2,2 bilionu Kč).