Guvernér České národní banky Miroslav Singer interpretuje opačně výrok arbitráže ve sporu státu s ČSOB o 33,3 miliardy korun než ministr financí Miroslav Kalousek, uvádějí HN. Singer podle serveru vyvrací argumenty, kterými ministr zdůvodnil výsledek prohrané arbitráže v kauze zkrachovalé IPB.
Stát musel zaplatit ČSOB za pohledávku bývalé IPB za společností J.Ring 1,6 miliardy korun.
Podle Kalouska soud konstatoval, že ČSOB pohledávku špatně spravovala, ale dal bance za pravdu v tom, že díky státem špatně uzavřené smlouvě může 1,6 miliardy vymáhat. "Smlouva vůbec nezavazovala ČSOB spravovat ta aktiva řádně, nijak ji nemotivovala k minimalizaci ztrát," uvedl dříve Kalousek.
Singer ale podle iHNed.cz tvrdí, že z nálezu arbitrážního soudu o spravování pohledávky vyplývá přesný opak. Arbitři podle guvernéra konstatovali, že by bylo nesprávné umožnit ČSOB požadovat platbu od MF, pokud by důkazy svědčily o tom, že ČSOB zacházela s pohledávkami za společností J. Ring způsobem představujícím zanedbání.
"MF se nepovedlo prokázat, že by ČSOB nevěnovala profesionální péči správě aktiv a závazků bývalé IPB, ani to, že by případné porušení této povinnosti mohlo mít za následek nějakou podstatnější škodu," uvedl Singer k verdiktu tribunálu.
Podle guvernéra pokulhává i Kalouskův výklad toho, že IPB měla v době uvalení nucené správy kladnou hodnotu 33,3 miliardy korun. Tuto částku požadovalo ministerstvo v protinávrhu za to, že se banka údajně neprávem obohatila na převzetí IPB. Tento protinávrh ale arbitrážní tribunál zamítl.
"Podle mne jde o ocenění banky skrze velmi růžové brýle - vychází totiž z toho, že IPB by byla ke konci roku 1999 dobře kapitalizována státem i ostatními akcionáři a její operace by nebyly zasaženy žádnými negativní událostmi," píše Singer. Podle něj jde však o ocenění "hypotetické IPB, ve které stát a ostatní akcionáři v (radostné) shodě dokapitalizovali podnik a vše běží k obecné spokojenosti všech zúčastněných".
Kalousek dříve uvedl, že "z rozhodnutí tribunálu vyplývají dvě možnosti. Buď nucený správce, který měl prodávat majetek v hodnotě 34 miliard korun, ho prodal ze soboty na neděli bez výběrového řízení za 1 korunu, nebo majetek, který měl mít hodnotu 1 korunu, protože byl za 1 korunu prodáván, česká vláda přeplatila svými garancemi o 34 miliard korun. V každém případě vznikla daňovému poplatníkovi škoda 34 miliard korun".
Podle Singera ale tribunál konstatoval přesný opak. Tribunál uvedl, že "je velmi nejisté, že podnik IPB byl skutečně předán ČSOB s nějakou kladnou hodnotou".
Po prohrané arbitráži Kalousek nařídil podat trestní oznámení na členy bývalé vlády Miloše Zemana, na tehdejšího guvernéra ČNB Josefa Tošovského a na konkurzního správce IPB Petra Staňka. Důvodem byla údajně nevýhodná smlouva státu s ČSOB o převodu IPB z roku 2000, kterou se stát vzdal kladné hodnoty IPB.
Na začátku roku ministerstvo financí na svém webu smlouvu o vyrovnání státu s japonskou bankovní skupinou Nomura ohledně zkrachovalé IPB odtajnilo. Smlouva byla zveřejněna včetně důvodové zprávy a souvisejících právních dokumentů týkajících se převzetí IPB.