Aktualizováno Za nebezpečnou, nezákonnou a útočící na nezávislost maďarské centrální banky označil maďarskou vládou chystanou transakční daň guvernér maďarské centrální banky NMB Andras Simor. Vliv daně, odpovídající zásadnímu snížení úrokových sazeb centrální banky, ta podle Simora bude muset kompenzovat zvýšením sazeb.
„Plán zatížení transakcí v rámci centrální banky zdanění je nemožné vysvětlit. Omezování volného užití aktiv centrální bankou je přímým útokem na její nezávislost,“ uvedl na tiskové konferenci Simor. Guvernér MNB představil propočet, podle kterého zatížení transakční daní odpovídá snížení sazeb centrální banky o 2,5 procenta. „Na potřebu vyrovnání tohoto kroku může centrální banka v rámci svých kompetencí reagovat pouze tak, že odpovídajícím způsobem zvýší sazby,“ varoval Simor. "Kdyby NMB přistoupila na transakční daň, znamenalo by to, že bude komerčním bankám platit o 2,5 procenta nižší úrokovou sazbu. Kdyby si snad centrální banka přála snížit úrokové sazby, udělá to vlastní cestou a standardními nástroji. Naopak, pokud centrální banka bude chtít ponechat nastavení měnové politiky na současné úrovni, při aplikaci transakční daně to znamená, že bude muset zvýšit základní úrokovou sazbu ze současných 7 procent o další dvě a půl procenta," uvedl guvernér Simor.
Již na sklonku týdne si na nový plán vlády s transakční daní stěžovala maďarská bankovní asociace, podle které s ní opět nebyl nijak konzultován. „O transakční dani musíme vést další jednání,“ uvedl šéf asociace Patai.
S novou koncepcí transakční daně přišel na konci minulého týdne ministr hospodářství Gyorgy Matolcsy, který uvedl, že vláda počítá s výnosem 380 miliard HUF. Rozpočtový výbor, kterému dominuje vládní strana, navrhl omezit transakční daň limitem 6 tisíc forintů (cca 20,6 EUR) za transakci, ovšem zároveň zásadně rozšířil záběr chystané daně. Ta se má vztahovat také na depozita komerčních bank u centrální banky a to navíc bez výše uvedeného omezení. Overnight depozita komerčních bank u centrální banky by pak měla být zdaněna zvláštní sazbou 0,01 % při základní sazbě 0,1 procenta. Zejména tento průnik fiskální politiky (daňové politiky) do výsostných vod měnové politiky a její nezávislosti je důvodem, proč nad návrhem nové legislativy centrální banka zuří.
Vláda říká, že pokračuje v jednáních s komerčními bankami o zdanění ve finančním sektoru. To ale popírá maďarská bankovní asociace, jejímž členem je například i tamní , podle které s ní vláda novou úpravu daně nijak nekonzultovala. „Zvláště uvalení daně na depozita u centrální banky nebylo součástí žádným vyjednávání mezi vládou a bankami,“ uvedla asociace.
Maďarský premiér Viktor Orbán zavedl mimořádné daně do sektorů energetiky, financí, maloobchodu a telekomunikací počínaje rokem 2010 ve snaze pokrýt díry v rozpočtu. Maďarsko, které chce v srpnu obnovit jednání s MMF o rezervní půjčce, podle posledních informací chce vedle zavedení transakční daně snížit na polovinu pánovaný výnos 120 mld. HUF z dobíhající bankovní daně.
Poté, co maďarská vláda přiměla banky působící v zemi absorbovat ztráty z FX hypoték umožněním jejich předčasného splacení za administrativních pro dlužníky uměle výhodných kurzů, se sektor v zemi poprvé po 13 letech za rok 2011 dostal do ztráty. Na trhu domácí Bank soupeří s pobočkami zahraničních bank včetně Group, Raiffeisen Bank International, UniCredit či Bayerische Landesbank, nebo Intesa Saopaolo.
(Zdroj: MNB, MTI, Bloomberg)