Společenství vlastníků (SVJ) je právnická osoba, jejímž účelem je správa domu a pozemku. V současnosti vznikají SVJ ze zákona. Protože se však v praxi ukázalo, že si vlastníci jednotek v domě vznik SVJ v řadě případů vůbec neuvědomují, nebo jsou k němu liknaví (ustavující schůzi svolávají po měsících či letech od vzniku SVJ), přistoupil k zákonodárce k odlišnému konceptu.
Blokace převodů
Po rekodifikaci soukromého práva neboli od ledna 2014 bude SVJ vznikat založením a následně zápisem do rejstříku společenství vlastníků. Teprve tímto zápisem dojde ke vzniku SVJ. V domě s alespoň pěti jednotkami bude přitom vznik SVJ povinný. A právě zde nastane zásadní změna. Zákon bude vznik SVJ vynucovat blokací převodů vlastnických práv k jednotkám. Katastr nemovitostí tak nového vlastníka nezapíše, pokud nebude prokázán vznik SVJ zápisem v rejstříku společenství vlastníků.
Nový občanský zákoník (NOZ) stanoví, že pokud nebylo SVJ založeno již dříve (například prohlášením o rozdělení práva k domu a pozemku nebo ujednáním ve smlouvě o výstavbě), pak jej vlastníci založí v domě, kde je alespoň pět jednotek ve vlastnictví tří různých vlastníků, a to nejpozději po vzniku vlastnického práva k první převedené jednotce. Založené společenství je nutno zapsat do rejstříku společenství vlastníků, neboť až zápisem dojde ke vzniku SVJ. Bez doložení vzniku SVJ (typicky předložením výpisu z rejstříku společenství vlastníků jednotek) katastrální úřad nezapíše vlastnické právo k převáděné jednotce. Výjimkou bude pouze nabytí jednotky do vlastnictví prvním vlastníkem.
Výpis žádoucí!
Hodláte-li tedy koupit byt či nebytový prostor do osobního vlastnictví po 1. 1. 2014, měli byste v rámci jednání s prodejcem požadovat výpis z rejstříku společenství vlastníků. Pokud nebude zápis v rejstříku doložen, měli byste zkoumat, zda mělo SVJ v domě s vaší vytouženou jednotkou povinně vzniknout. K prověření této povinnosti bude zapotřebí informace o počtu jednotek v domě a počtu vlastníků. Pokud zjistíte, že je v domě alespoň 5 jednotek ve vlastnictví alespoň tři různých vlastníků a pokud se nebude jednat o první převod jednotky, pak bude převod vaší jednotky do katastru nemovitostí zapsán až po doložení vzniku SVJ (neboli zápisu v rejstříku). Jste-li naopak developer či pouze osoba, která hodlá byt nebo nebytovou jednotku prodat po 1. 1. 2014, řešte vznik SVJ zavčasu a nečekejte až na mrzutost v podobě blokování zápisu ze strany katastrálního úřadu. Tento stav totiž může trvat měsíce, ba dokonce i roky, pokud by jeden z vlastníků jednotek bojkotoval založení a vznik SVJ (např. námitkami proti stanovám, k nimž je zapotřebí souhlas všech vlastníků jednotek), čímž by zároveň účinně bránil všem ostatním vlastníkům v převodu svých jednotek.
V praxi si lze představit, že námitky takového vlastníka proti stanovám mohou být oprávněné. Nicméně pokud by se z jeho strany jednalo ryze o šikanozní výkon práva, mohl by se každý, kdo by byl poškozen na svých právech tímto postupem, domáhat po rušiteli náhrady škody. Žádný výkon práva totiž nesmí bezdůvodně působit újmu druhým, přičemž zjevné zneužití práva nebude požívat právní ochrany. Každopádně se však chybějícího projevu vůle (souhlasu se stanovami) ze strany jednoho vlastníka budou muset ostatní vlastníci domáhat soudní žalobou. Od ledna 2014 totiž zákon nepočítá se vzorovými stanovami vydávanými nařízením vlády (tak jako je tomu dnes), které by platily v případě, že se vlastníci nad jejich zněním neshodnou.
Kupujícím tak lze jedině doporučit, aby výplatu kupní ceny vázali důsledně na zápis do katastru nemovitostí a aby si pro případ blokace zápisu vlastnického práva katastrem nemovitostí vymínili právo odstoupení od kupní smlouvy.
Další bič na vlastníky jednotek
Zákonodárce neponechal nic náhodě. Kromě blokace převodů vlastnického práva budou vlastníci jednotek nuceni k uposlechnutí zákonného příkazu, aby založili a zapsali SVJ do rejstříku, i z jiného důvodu. Nedojde-li ke vzniku SVJ, budou se na právní poměry spoluvlastníků domu a vlastníků jednotek uplatňovat obecná ustanovení o spoluvlastnictví, která jsou pro vlastníky méně komfortní, než je správa domu a pozemku společenstvím vlastníků.
Významnou nepříjemnost bude představovat zejména solidární odpovědnost vlastníků jednotek za dluhy související se správou společných prostor. Solidární odpovědnost znamená, že každý z vlastníků odpovídá za dluhy v plném rozsahu, jako by byl povinný sám. Výjimkou ze solidární odpovědnosti je dělená odpovědnost, která se však bude uplatňovat pouze v případě existence SVJ. Dělená odpovědnost spočívá na principu, že vlastníci jednotek ručí za dluhy SVJ „pouze“ v poměru, který odpovídá velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu. Tato omezená odpovědnost ve srovnání s odpovědností solidární tak bude patrně vedle blokace převodů jednotek významným donucovaným prostředkem k založení SVJ.
Lze navíc předpokládat, že vidina pouhé dílčí odpovědnosti bude motivovat k založení SVJ i ty vlastníky domů, které mají méně než pět jednotek a u kterých tak bude založení SVJ za účelem správy domu a pozemku ryze dobrovolné.