Bankovní rada je podle zápisu z posledního zasedání sice rozdělená, ale možná o něco méně, než jsme si mysleli. Pro vyšší sazby zvedli vedle guvernéra Aleše Michla ruku také radní Jan Kubíček, Jakub Seidler a Jan Procházka. Zejména u Jana Procházky však bylo rozhodnutí zřejmě „velmi těsné“ a klidně mohl skončit v táboru hlasujícím pro stabilitu sazeb. Naopak Eva Zamrazilová měla podle doprovodných komentářů velmi blízko k tomu, aby ruku pro další růst sazeb zvedla už v listopadu, a zjevně řešila spíše jen otázku správného „načasování“.
Zdá se, že napříč bankovní radou vzrostlo přesvědčení, že kvůli vyšším inflačním tlakům bude zapotřebí ještě lehce utáhnout měnové kohoutky. Otázkou bylo spíše, jak rychle to provést. Na jedné straně stál viceguvernér Jan Frait, který poukazoval na ty „kouty české ekonomiky“, které se nepřehřívají a dávají ČNB prostor s případným dalším krokem vyčkat.
Na druhé straně Jan Procházka, který kvůli rychlému růstu úvěrů dává přednost přístupu „co můžeš udělat dnes, neodkládej na zítřek“. V jádru se však pozice uvnitř bankovní rady až tolik nelišily. Vedle potřeby lehce přitáhnout měnovou politiku v radě zatím rezonuje i názor, že nejde o start „nového cyklu“ zvyšování sazeb. Jednoduše řečeno, bankovní rada se opět vymezuje vůči trhu, který před listopadovým zasedáním sázel na růst sazeb až k 5 %.
O tom, zda byl listopadový růst sazeb nakonec posledním krokem, rozhodne především další vývoj inflace a její struktura. V našem základním scénáři sice počítáme s výraznějším růstem inflace (do blízkosti 4 %), ten však půjde hlavně na vrub vyšších cen energií a potravin. Zvýšená jádrová inflace by měla díky zvolňující dynamice mezd a cen služeb slábnout. Pokud by se však inflace vyšplhala výrazněji nad 4 %, setrvala tam delší dobu a začala se přelévat z energií a potravin do jádra, sazby pravděpodobně půjdou ještě jednou nahoru.
Trhy po zasedání ČNB nejprve výrazně snížily sázky na další růst sazeb. Po silných amerických datech, jestřábích komentářích Fedu a s rostoucími cenami plynu je však nyní opět zvyšují a počítají s dalšími třemi zvýšeními sazeb až na 4,75 %. To je podle nás příliš i v našem pesimističtějším scénáři. Na druhou stranu, pokud budou ceny plynu na evropském trhu dál růst, trhy svá očekávání jen těžko výrazněji zkorigují.
TRHY
Koruna
Relativně mírný tón zápisu ze zasedání bankovní rady ani skutečnost, že ČNB není tak rozdělená, korunu příliš neovlivnil. Nakonec na ni dolehly pokračující ziska amerického dolaru a dražší plyn, které korunu oslabily nad 24,40 EUR/CZK. Tento týden je z pohledu domácích událostí spíše chudý a koruna bude pod taktovkou vývoje na globálních trzích - zejména další vývoj cen zemního plynu a sázky na měnovou politiku Fedu budou sehrávat klíčovou roli.
Eurodolar
Ani mírnější americké výrobní ceny (meziměsíčněI +0,3 % m/m oproti očekávaným 0,4 %) nezabránily tomu, aby eurodolar v pátek sklouzl až k 1,102. Eurodolar sice po zveřejnění dat krátce poskočilo nad 1,106, zisky však během odpoledne odevzdalo, protože trh dál pevně počítá s prosincovým zvýšením sazeb Fedu (šéf newyorského Fedu Williams ve čtvrtek večer uvedl, že Fed má „stále co dělat“). Euru nesvědčil ani dražší plyn, který se v pátek vyšplhal nad 94 EUR/MWh. Dnes ráno měnový pár ztrácí již pátou seanci v řadě a dolar si drží 19měsíční maxima i při výprodeji asijských technologických akcií.
Dnešek je z pohledu klíčových dat prázdný, ale i tak eurodolar zřejmě zůstane ve vleku sázek na jestřábí Fed.