Německo se chystá postupně přesunout polovinu svého zlata uloženého v New Yorku do trezorů Bundesbanky ve Frankfurtu. Celkem půjde o 300 tun kovu. Dalších 347 tun zlata chtějí Němci přesunout domů z Paříže. Informoval o tom deník The .
Německé zlato se v zahraničí ocitlo během studené války, kdy se je tehdejší západoněmecká vláda snažila uložit co nejdále na západě pro případ sovětského útoku. Důvody pro uložení části jeho zlatých rezerv ve finančních centrech jako Londýn či New York ale podle newyorského listu přetrvávají. V případě měnové krize je díky tomu lze rychle umístit na trh pro obnovení důvěry.
V New Yorku má Německo zlato uložené v tamní pobočce americké centrální banky. Stejně jako další země, které tam svůj žlutý kov skladují, za to nic neplatí. Američané se domnívají, že přítomnost cizích rezerv v podzemním trezoru newyorského Fedu podporuje status dolaru jako celosvětové rezervní měny.
Němci se pro návrat zlata rozhodlo po loňské veřejné debatě o rezervách a parlamentním sporu o to, zda Bundesbanka má o svých rezervách v zahraničí skutečně přehled a zda je má pod kontrolou. V Německu se mimo jiné objevily spekulace, že jeho zlato v USA někam zmizelo, anebo že je nahradila méně kvalitní slitina.
Bundesbanka takové spekulace odmítá, veřejnému tlaku ale nakonec ustoupila. Přesun zlata by chtěla dokončit do roku 2020. Podrobnosti o něm nechce z bezpečnostních důvodů prozrazovat. Carl-Ludwig Thiele z banky pouze uvedl, že finanční ústav má s přesunem velkých částek zkušenosti.
Na finančních trzích přesto informace o stěhování německého zlata vyvolala pozornost. "Centrální banky si nevěří?" zeptal se například na svém účtu na sociální síti Twitter zakladatel investiční firmy Pimco William Gross. Podle Thieleho ale o nedůvěru nejde. "Nemáme pochyby o integritě jiných centrálních bank. Nejsme si vědomi nějakých pochybení," podotkl.
Německo po druhé světové válce nemělo žádné zlaté rezervy. Nacisté jich většinu použili na financování války. Většina zlata, které neutratili, pak záhadně zmizela v poválečném zmatku. Země ale postupně nashromáždila druhé největší zlaté rezervy na světě.
Nejvíce zlata měla v roce 1968, a to 4000 tun. Poté ale důležitost kovu zmenšil krach mezinárodního systému pevných směných kurzů. Nyní Německo má kolem 3400 tun zlata. Z toho dvě třetiny má uložené v zahraničí, kromě Francie a USA ještě v Británii. Po dokončení přesunu zlatých rezerv v roce 2020 bude za hranicemi Německa stále zhruba polovina jeho zlata.