Současná koaliční vláda chce voličům vycházet vstříc a zvláště těm ze sféry byznysu. Od nového roku chce spustit soubor pozitivních daňových změn. Jednat se o nich bude v nejbližších dnech.
Měsíc poté, co premiér Petr Nečas oznámil „žádné zvyšování daní“, se vláda snaží ukázat svou přívětivou tvář. A voličům, zejména těm z byznysu, nabídnout po letech úspor a zvyšování daní i nějaké příjemnější zprávy. Na vládu tak v těchto dnech znovu míří soubor změn, které jsou sice již schváleny, ale měly začít platit až od roku 2015.
Teď se Nečasův kabinet rozhodl z daňových změn vybrat jen ty pozitivní a spustit je již od příštího roku. Tak, aby se projevily ještě před volbami. Ty, které by znamenaly zvýšení daní nebo administrativní zátěže pro firmy, mají počkat. Jakákoli nepopulární opatření si vláda, a především ODS, jejíž preference jsou nyní na dějinném minimu, nemůže dovolit.
Smysl změn, které by do konce týdne měli dostat ministři na stůl, je jednoznačný: po letech škrtů a zdražování ulevit byznysu i některým zaměstnancům a pomoci tak nastartovat skomírající ekonomiku. Od ledna by se lidé mohli dočkat osvobození dividend a podílů na zisku od daně z příjmu fyzických osob, daň by neplatili ani žáci a studenti na praxích.
Zdanění dividend, čili dvojí zdanění zisku je kritizované dlouhodobě: v současnosti totiž firma nejdříve zdaní svůj zisk 19 procenty, její akcionáři následně z téhož zisku státu odvedou 15 procent při výplatě dividendy, které jim firmy vyplatí.
„Je to významná změna k lepšímu pro investory,“ myslí si Jan Čapek, partner poradenské firmy Ernst & Young. O zrušení zdanění dividend se mluví už dlouho, náprava přichází až teď.
Již v březnu 2011 řekl první náměstek ministra financí Ladislav Minčič HN, že ministerstvo chce neutralizovat nebo „přinejmenším zmírnit pokřivení, které vzniká v důsledku dvojího ekonomického zdanění zisku“.
Úlevy nejsou zadarmo: jen osvobození dividend by snížilo příjmy veřejných rozpočtů v druhém roce od zavedení (v prvním roce se totiž neprojeví) o devět miliard korun. Na druhou stranu mohou přilákat investory ze zahraničí a tím zvýšit i zaměstnanost.
Větší dary, snazší odpis
Podnikání má ulehčit třeba zjednodušené odpisování pohledávek, po němž soukromý sektor volá již dlouho, exportérům má zase dodat odvahu rozšíření možnosti zahrnout nesplacené pohledávky do nákladů. Zvýšit se má také maximální limit pro odpočty darů na veřejně prospěšné účely.
Zatímco nyní si mohou fyzické osoby odečíst deset procent základu daně, nově by to bylo 15 procent, u právnických osob by se limit sjednotil na 10 procentech. Nyní mohou odečíst pět procent daňového základu, deset, pokud jde o dary vysokým školám nebo výzkumným institucím.
Rozšířit se má i okruh odpočtů na případy, kdy firmy či podnikatelé od výzkumných institucí nakupují výsledky jejich práce.
„Když jsme v PwC dělali průzkum mezi firmami, tak 78 procent generálních ředitelů volalo po daňovém zvýhodnění inovací. Takže je jen dobře, že v tomto balíku je podpora výzkumu a vývoje. Protože inovace je něco, v čem je budoucnost, a čím více je budeme podporovat, tím líp,“ popisuje stav Martin Houska z PwC v rozhovoru pro HN.
Související články na IHNED.cz
Projekt sKaret nejspíš nepřežije. Tlak na jeho zrušení sílí i v řadách koalice
Před koaličním jednáním začínají strany se svými požadavky. TOP 09 chce fiskální pakt
TOP 09 nechce být s ODS v menšinové vládě, prohlásil Schwarzenberg